Kosmická výjimka

Světlo z galaxie HUDF-JD2 putovalo k Zemi neuvěřitelných 12,8 miliardy let. Astronomům se naskytl pohled na hvězdnou soustavu jak vypadala ve vesmíru relativně krátce po Velkém třesku. Jenom?e tak velký objekt v té době neměl podle současných poznatků vůbec existovat.

Vědci odhadují, ?e HUDF-JD2 je přibli?ně osmkrát vět?í ne? na?e Galaxie. Pokud se nemýlí, svými parametry se naprosto vymyká moderním teoriím o vzniku kosmu. V tak mladém vesmíru se toti? předpokládal výskyt pouze men?ích galaxií. Ty rozměrněj?í potřebovaly na svůj ?růst? del?í čas, řádově miliardy let.

REKORDNÍ SNÍMÁNÍ

?HUDF-JD2 se musela zvět?ovat neuvěřitelnou rychlostí. Po Velkém třesku měla na svůj vznik pouze několik stovek milionů roků,? domnívá se íránský astronom Bahram Mobasher z Vesmírného teleskopického institutu v Baltimoru. JD2

Galaxie HUDE-JD2 nezapadá do současných teorií o vzniku kosmu
Galaxii objevila skupina odborníků pod jeho vedením pomocí Hubbleova a Spitzerova kosmického dalekohledu a velmi velkého teleskopu na observatoři Paranal v Chile.

Podivuhodný objekt vědci vypátrali mezi zhruba deseti tisíci hvězdnými systémy krátce poté, kdy Hubbleův teleskop fotografoval malý výsek oblohy rekordně dlouhou dobu. Zabíral jej déle ne? 270 hodin a astronomové ho nazvali HUDF (Hubble UItra Deep Field). Skládá se ze snímků pořízených ve viditelném světle a infračerveném spektru. Právě to umo?nilo pozorovat i ty nejvzdáleněj?í a slabě svítící galaxie.

PROBLÉM V ROZPÍNÁNÍ

Hmotnost HUDF-JD2 odhadl Mobasherův tým na základě údajů získaných ze Spitzerova infračerveného dalekohledu. ,,Také dnes by ?lo jistě o velké těleso. Ov?em v době, kdy byl vesmír starý pouhých 800 milionů let, ?lo bezpochyby o mohutného obra,? uvedl v souvislosti s objevem Mark Dickinson, astronom z observatoře v arizonském Tucsonu.

Více informací o podivuhodné galaxii HUDE-JD2 získáme a? s nástupem nové generace infračervených vesmírných teleskopů
V případě vzdálenosti jsou si vědci jistí přibli?ně na 75 procent. ,,Jasnost galaxie na různých vlnových délkách ovlivňuje stále se rozpínající kosmos, a nedovoluje tedy přesný odhad? vysvětlil íránský badatel.

Přesněj?ích údajů se dočkáme zřejmě a? s nástupem. nové generace infračervených teleskopů. Vypu?tění prvního zařízení takového typu na obě?nou dráhu Země se plánuje nejdříve v roce 2013. Do té doby zůstane HUDF-JD2 pozoruhodnou kosmickou hříčkou odporující teorii Velkého třesku.

| Autor: Administrator | Vydáno dne 27. 01. 2006 | 190 přečtení |