Staročeské Vánoce

Zimní svátky, které vrcholí na ?tědrý večer, začínaly dobou adventní, je? je vlastně dobou příprav na vánoční svátky. Advent je slovo latinské, které znamená příchod. Doba adventní trvá čtyři neděle, které připomínají 4 tisíce let, ve kterých lidstvo očekávalo příchod Vykupitele. Pro věřící je advent doba pokání a nábo?enských meditací. klánění

Věřící také měli dodr?ovat v advetní době půst, při kterém namísto masa mohli konzumovat vejce, mléko, sýr a ryby. Půst a pokání předcházely období vánočního blahobytu, nadbytku a veselí. Po posledním adventním svátku, tedy 13. prosince po svaté Lucii začínaly přípravy na oslavy Vánoc - největ?í svátek roku, kdy oslavujeme narození Je?í?ka.

svíčky

Ačkoli se mů?e zdát, ?e jsou tyto svátky spojeny s křes?anstvím a církví, nebylo tomu v?dy tak. Do církevního kalendáře byly zařazeny a? roku 336. Historie vánočních svátků sahá do dob předkřes?anských, kdy se v období nejkrat?ích zimních dní a dlouhých zimních nocí dostávaly do zápasu démonické síly se sluncem a slunce se zdálo být pora?eno. Proto na?i předci, kteří uctívali slunce, měli velký důvod slavit příchod zimního slunovratu, kdy se opět začaly noci zkracovat a temné síly ustupovaly před silou slunce. Zimní slunovrat slavili i staří Římané.

Základem křes?anských Vánoc se stal biblický příběh o zrození Spasitele Je?í?e Krista a oslava této události. Tyto křes?anské oslavy se napojily na pohanské mýty - církev spojila zrození bo?ského dítěte s příchodem zimního slunovratu, vyjadřujícím vítězství světla nad tmou. Přehodnotila také předkřes?anské symboly, z nich? některé pře?ly ve změněném významu do symboliky křes?anské. Církevním vlivem dostaly koledy nábo?enský obsah, vycházející z evangelií.

Třebechovický

Zhruba prvních 300 let na?eho letopočtu křes?ané neslavili Je?í?ovo narození zvlá?tním svátkem. Důvodem bylo to, ?e v prvních staletích byli křes?ané Římany krutě pronásledováni. Teprve kdy? římský císař Konstantin v roce 313 milánským ediktem vyhlásil nábo?enskou svobodu, mohli křes?ané slavit den narození Je?í?e Krista.

Sváteční vánoční ?ivot se a? do 17. století odehrával v kostelích, kde byl vystaven betlém s jesličkami a slou?ily se ?tědrovečerní m?e. V kostelích se hrály i církevní vánoční hry. V baroku se tyto liturgické hry proměnily ve hry ?ákovské. ?áci (tehdej?í studenti) je v?ak občas prokládali scénkami a? příli? světskými, a proto byli z kostelů vyho?těni. Namísto do kostelů tedy chodili hrát od domu k domu, a tak se zřejmě zrodil zvyk koledovat.

V 17. století se vánoční slavení přesunulo do rodin, kde se prolínala oslava narození Je?í?ka s uctíváním rodinného ?těstí a vzájemné pospolitosti. O Vánocích se té? vítal návrat Slunce a s tím byly spojeny i starosti o zabezpečení budoucí úrody. Z tohoto důvodu je se ?tědrým večerem spojeno velké mno?ství ?tědrovečerních zvyků a obyčejů a i staročeský ?tědrovečerní jídelníček měl svou symboliku.

V 19. století se poprvé v českých zemích objevil vánoční stromeček. K vánoční tradiční zeleni patří vedle stromečku také jmelí.

V 19. století se Vánoce stávaly stále více světským svátkem. K největ?ímu zesvět?tění vánočních svátků v České republice přispěli po druhé světové válce komunisté, kteří jako ateisté nemohli ponechat Vánoce nábo?enským svátkem. Nepodařilo se jim v?ak v bývalém Československu vnutit namísto Je?í?ka, jen? do té doby nosil dětem dárky, dědu Mráze a slavit ?tědrý den na Nový rok, jak tomu bylo v Sovětském svazu. Přesto?e má dnes Je?í?ek novou konkurenci, a sice "západního" Santa Clause, zůstává nevykořenitelnou českou tradicí.

| Autor: administrator | Vydáno dne 24. 12. 2007 | 76 přečtení |