 |
|
|
|
JĚ?TĚ ZVRATITELNÝ PROCES NEBO U? NÉ?
Klimatické změny projevující se globálním oteplováním nejsou v ?ádném případě způsobeny přirozenými vlivy, ale ?kodlivou aktivitou lidí. K takovému závěru dospěla nedávno skupina vysoce uznávaných vědců. Stále v?ak není jasné, jestli se podaří nastartovaný proces zastavit, nebo je u? pozdě.Problematika celoplanetárních změn podnebí je v posledních letech velmi diskutovaným tématem. Lidé je toti? začínají poci?ovat na vlastní ků?i, a? ji? v podobě neobvyklých výkyvů v počasí, nebo ve formě ničivých přírodních katastrof. Přesto?e někteří odborníci tvrdí, ?e jde pouze o přirozený vývoj planety, důkazů svědčících o pravém opaku neustále přibývá. OTEPLOVÁNÍ PROKÁZÁNO 
Mořský fyzik Tim Barnett ze Scrippsova oceánografického ústavu v San Diegu nedávno seznámil veřejnost se zajímavou studií svého týmu renomovaných amerických a britských vědců. Na základě výzkumu zjistili, ?e od roku 1960 stoupla průměrná teplota oceánů o půl stupně Celsia. Pomocí matematických simulací pak při?li na to ?e nárůst nesouvisí s proměnou sluneční aktivity ani s cyklickými změnami klimatu. Viníkem je skleníkový efekt. ,,Pou?ili jsme dva počítačové modely a byli jsme přímo ohromeni, jak korespondovaly se situací na Zemi. Na 95 procent za to mů?e činnost člověka," prohlásil Barnett.
Skleníkových plynů vyprodukovaných lidmi, zejména tedy oxidu uhličitého, v atmosféře neustále přibývá. Potí?í je ?e zachycují teplo vyzařované zemským povrchem. ?Za poslední čtyři desetiletí lze pozorovat znatelné oteplování planetárního systému a přibli?né 90 procent této energie pohlcují oceány," vysvětlil mořský fyzik, který se domnívá, ?e rostoucí teplota ovlivní v pří?tích dvaceti letech například i západ Spojených států. ?Rychleji zde roztaje sněhová pokrývka, co? bude mít za následek úbytek vody v řekách". K podobnému závěru dospěla také vědecká skupina z Pacifické severozápadní národní laboratoře ve státě Washington.PO NÁS POTOPA Rizika celosvětových změn klimatu lze podle ředitele ekologického ústavu Pensylvánské státní univerzity Klause Kellera přirovnat k jízdě po řece. ?Představte si, ?e sedíte v kánoi a blí?íte se k vodopádu. A? do určitého okam?iku se je?tě doká?ete vrátit, ale kdy? překročíte tuto hranici, proud vás strhne a u? na tom nedoká?ete nic změnit,? uvedl vědec. Keller se domnívá, ?e v případě globálního oteplování jde o proces, který v konkrétním momentě akceleruje a stane se lidskými silami neovladatelný. Problém spočívá prý v tom, ?e nikdo stále přesně neví, kde vlastně le?í pomyslný práh bez pečného návratu. | Autor: Administrator | Vydáno dne 15. 01. 2006 | 478 přečtení |  
| Zdroj: (tor)
|