Pravé zlaté rouno

Mezi nejznáměj?í starořecké báje patří hrdinský mýtus o Argonautech. Pod vedením udatného Iásona se padesát helénských reků vypravilo do daleké Kolchidy, aby odtud přivezli posvátné zlaté rouno. Po cestě plné dobrodru?ství nakonec dosáhli svého cíle. Toté? ale nelze říci odbornících, kteří se dodnes přou, zda má epos pravdivé jádro, nebo je příběh vymy?lený.

Původ báje o výpravě Argonautů za zlatým rounem se ztrácí v ?eru dávnověku. První ucelený popis jejich putováni pochází od Apollonia z Rhodu z roku 275 před Kristem. Samotný mýtus je ale mnohem star?í. Nará?ky na Iásonovo cestování nalézáme u? v Homérově Ílliadě z 8. století před na?ím letopočtem.

Mýtus o Argonautech okouzluje čtenáře u? po tisíce let. Dokladem toho je mramorová socha ?Iáson se zlatým rounem od dánského umělce Bertela Thorvaldsena z roku 1802.
Dnes se historikové shodují, ?e pokud k výpravě řeckých hrdinů opravdu do?lo, uskutečnila se s největ?í pravděpodobností u? ve star?í době bronzové ve 13. století před Kristem. Tento předpoklad vychází z logické úvahy, ?e se expedice musela odehrát dříve, ne? Řekové zalo?ili první kolonie na pobře?í Černého moře. Proč se ale vůbec Iáson vydal do Kolchidy a co bylo ono ký?ené ?zlaté rouno"?

O ČEM VYPRÁVÍ

Iásonovo zlaté rouno ve?lo do historie i jinak. Řád zlatého rouna patřil v Evropě k nejvý?e oceňovaným vojenským vyznamenáním.
Báje popisuje, ?e Iáson byl synovcem thessalského krále Pelia. Ten se chtěl mladého hrdiny zbavit, a vyslal ho proto ke kolchidskému panovníkovi Aetiovi pro zlaté rouno - ko?e?iny ze zlatého bo?ského berana.

Iáson se na nebezpečnou výpravu dokonale připravil. Nechal si postavit Argó - nejrychlej?í loď své doby - a shromá?dil padesát nejstatečněj?ích mladíků z Řecka. Po mnoha dobrodru?stvích dorazila výprava do Kolchidy. Ani zde to v?ak neměl mladý hrdina jednoduché. Král Aetius se nechtěl drahocenného předmětu vzdát a vymyslel pro mořeplavce několik nesplnitelných úkolů. Iáson se například musel utkat se stra?livými kovovými býky a se zuřivými obry.

Kdyby nebylo bohyně Athény, která bohatýrovi zajistila přízeň královské dcery Médei, nemohli by Řekové uspět. Takhle v?ak úspě?ně pro?li v?emi nástrahami a odvá?ný Iáson se s Médeou, zlatým rounem a svými druhy vrátil ??astně domů.

Má ale tato pověst reálné jádro, neboje příběh zcela vymy?lený?

UPOMÍNKA NA SUCHO

Moderní historiografie pokládala velmi dlouho epos o Argonautech za pouhou oslavnou báji, mající Řekům připomenout jejich slavnou minulost. Také ústřední artefakt celého mýtu - zlaté ovčí rouno - byl vykládán nejrůzněj?ími způsoby. Například, ?e se jednalo o zlacený velmo?ský ko?e?inový plá?? - královskou obdobu dodnes velmi oblíbené balkánské ?íříce. Nebo ?e to byl poklad ze zlatých nugetů, ulo?ený do pevné ovčí ků?e. Objevily se i různé dal?í hypotézy.

Svanové, původní obyvatelé starověké Kolchidy, pou?ívají i v současnosti ovčí ko?e?iny k velmi efektivnímu rý?ování zlata z horských zlatonosných potoků
S jinou teorií, která se také sna?í popřít reálnost Iásonova putování, při?el v roce 1987 dr. George Smith z univerzity v Melbourne. Pod le něho je báje vlastně vzpomínkou na období katastrofálního sucha, které Řecko postihlo někdy v 10. století před Kristem. Je?tě dnes, kdy? nastane sucho a ovce se nemají kde pást, krmí je řečtí farmáři listy olivovníku. Pokud by se ale ovečkám podalo listí druhu Olea europaea, zatnou zvířata potními ?lázami vylučovat látku zvanou lanaurin. Toto načervenalé barvivo způsobí, ?e se ovčí vlna zabarví zvlá?tním zlatým odstínem.

Podle Smithe měla takhle neobvykle vybarvená rouna v antickém světě obrovskou hodnotu. Kvůli ním do?lo i k několika válečným ta?ením a jedno z nich prý zachycuje pohádkově zpracovaný epos o Iásonovi.

K ZÍSKÁVÁNÍ ZLATA

Udatný Iáson se podle báje musel v Kotchidě utkat i se stra?livými kovovými býky z podsvětí
V?echny teorie, které popírají pravdivost mýtu, se sna?í Iásonovu výpravu objasnit podle podmínek panujících tenkrát v Řecku. Av?ak koncem minulého století řečtí odborníci navázali u??í kontakty s historiky v Gruzii (Řeky zvané Kolchis). Tehdy vy?ly najevo fascinující skutečnosti.

Svanové, obyvatelé kavkazského podhůří, pou?ívají u? tisíce let ovčí ko?e?iny k rý?ování zlata. Malé valounky drahého kovu se zachytí v chumáčích vlny a vzniká opravdové zlaté rouna Je zajímavé, ?e tato technika byla známá i v antickém Řecku v okalí řeky Phasis.

Dal?í důle?itou stopu poskytují gruzínské mýty. Podle nich kdysi jino?i a mladí mu?i dokazovali dívkám svou statečnost tím, ?e se v arénách utkávali s divokými býky. Zvířata prý měla na rozích zavě?eny kovové ozdoby a mladíci se je sna?ili strhnout. ?lo vlastně o obdobu dodnes oblíbené portugalské koridy. Je mo?né, ?e Iáson a jeho dru?ina se této zábavy zúčastnili také. Pozděj?í vypravěči v?ak ze hry učinili stra?livý boj s ocelovými býky z podsvětí.

Je tedy příběh o Argonautech pravdivý? Nová zji?tění naznačují, ?e pravděpodobně mohlo jít o průzkumnou expedici, jejím? úkolem bylo navázat obchodní styky a získat technologie rý?ování zlata. Teprve pozděj?í generace z ní učinily mýtus, který dodnes okouzluje čtenáře po celém světě.

| Autor: administrator | Vydáno dne 22. 11. 2005 | 1875 přečtení |

| Zdroj: Ing. Vladimír Červinka