Na Rychvald se nezapomíná V část

Václavka

Místní názvy rychvaldských lokalit.

Rychvald jako plo?ně rozlehlá obec má několik místních částí a řadu lokalit, která mají své názvy. Jejich význam i podoba nebyly v?dy stálé a postupně se měnily, jak je dolo?eno kronikách a soukromých záznamech.

Dne?ní centrum se vyvinulo a? v novověku. Pravděpodobné bývalé centrum obce bylo odedávna označováno jako Fojství a tento název je - i kdy? sporadicky - pou?íván dodnes.

Mapa lokalit

Nízko polo?ené území mezi dne?ním centrem obce a Skučákem se nazývá Návsí. Území na sever od centra bývalo v 19. století označováno jako Niewola, co? znamená ?poroba". Původ názvu se nedochoval, pravděpodobně měl spojitost s robotou anebo s poddanstvím. Na začátku 20. století byl tento název nahrazen názvem Husitská kolonie, proto?e v této oblasti ?ilo hodně občanů, kteří po roce 1920 přestoupili k husitské církvi. Severozápadní části Rychvaldu se jmenovaly Wezeliny a Zbytky. První název ji? dávno zanikl, druhý se pou?ívá dodnes. V této části obce se vyskytují také části Jaro?ovice a Vyhonkovec, jejich? názvy jsou dosud pou?ívány. Obě jsou odvozeny od osobních jmen. První od jména )gro?, druhá od jména stavitele z Petřvaldu Wyhónka, který postavil první domy za Skučákem.

Zima

Nejrozsáhlej?í část obce na jihu se jmenuje Podlesí. Dělí se na horní a dolní. Vznikla pod hraničními rychvaldskými lesy, které se táhly a? do Heřmanic, a jejích? zbytky na hranici katastru tvoří dne?ní Černý les. Část zalesněného území známá jako les Podlesňák byla vykácena a zastavěna a? na začátku 20. století. K dne?nímu Podlesí patří i lokality Lesovisko (podle vykáceného lesa) a Sovinec (podle výskytu sov). Oba uvedené názvy jsou dnes pou?ívány ji? jen ojediněle.

Podlesí

Ji?ně od Cihelňáku a Podkostelňáku le?í řídce zastavěná oblast Kempy nebo v nářečí Kympy, které se údajně dříve jmenovaly Zlaté dno, ale tento název ji? nikdo nezná. Stejně tak dnes u? nikdo nemů?e potvrdit název Homost, označujícím údajně jihovýchodní část Rychvaldu, kde vznikly na přelomu 19. a 20. století kolonie dolu Alpínské společnosti. Pro toto místo se v?il název Na Alpince nebo Alpinka, a po vzniku Československa a přejmenování dolu nahradil ho název Na Václavce, Václavka nebo Václav.

Václavka

Významnými krajinnými prvky, podle nich? se označují některé části Rychvaldu jsou rybníky. Největ?í z nich, Nový stav, le?í v severozápadní části Rychvaldu u hranic z Heřmanicemi, Vrbicí, Bohumínem a Záblatím. Jeho název v nářečí znamená Nový rybník. V západní části Rychvaldu le?í Cihelňák (v nářečí Cegielniok), rozdělen v roce 1867 ko?icko-bohumínskou dráhou na Velký a Malý Cihelňák.

Zima

Ve středu obce pod katolickým kostelem le?í rybník Podkostelňák (v nářečí Podko?cielniok). Na východě je pak z přírodopisného hlediska nejzajímavěj?í rybník Skučák, jeho? název vznikl a? po 2. světové válce nepřesnou transformací nářečního názvu ?kut'ák, ?kut'ok nebo Szkuciok. Původní název pocházel bud' od jména ?kuta anebo od ?kutin, nikoli od slovesa ?skučet".

Prehistorie

Prehistorie

Na dne?ním území Rychvaldu rostly před příchodem člověka hluboké lesy, typické pro území, ze kterého ustoupil pevninský ledovec. Byl to tzv. hercynský les slo?ený z listnatých dřevin: nejčastěji dubů, jasanů a bříz. U vodních toků rostly ol?e a vrby. Prvními lidmi v těchto lesích byli kočující lovci a sběrači. V 70. letech 20. století byly v lokalitě u závodu Autopal objeveny paleolitické pazourkové nástroje (Wodecki, P. 1992). Jejich malý počet v?ak neumo?nil přesněj?í určení doby jejich původu.

Ani první známé evropské etnikum v této oblasti - Keltové - nezanechalo na území Rychvaldu ani v jeho okolí ?ádné stopy. Jejich sídla byla v prvních staletích na?eho letopočtu obvykle soustředěna v údolích vět?ích řek, a proto je nepravděpodobné, ?e by se usadili i na tak malém přítoku horní Odry, jakým je rychvaldská Stru?ka. Tato část Evropy byla dlouho velmi řídce zalidněná a liduprázdné pralesy zde převládaly je?tě v době, kdy na jihu Evropy existovala ji? vyspělá řecká a římská civilizace.

Bludný balvan

Proto?e Rychvald le?í poměrně blízko Moravské brány, přirozeného přechodu z polských ní?in na severu do povodí Moravy a Dunaje na jihu, je pravděpodobné, ?e zalesněným územím dne?ního Rychvaldu a okolních obcí v době stěhování národů v Evropě ve 4.-6. století procházely skupiny Germánů a později i Slovanů. Území v?ak nebylo patrně trvale osídleno, proto?e z té doby chybějí archeologické nálezy.

Nejstar?í hradisko z hal?tatského období, tzn. zhruba 400-800 let před na?ím letopočtem bylo objeveno poblí? Tě?ína v Podoboře. Le?í asi 15 km na jihovýchod od Rychvaldu. Od 8. století na?eho letopočtu bylo pravděpodobně osídleno Slovany (Kouřil, P. 1994). Mohli to být Holasici anebo některý z východněji ?ijících kmenů, např. Opolané nebo Vislané.

Svolení

Tě?ín je také prvním historicky dolo?eným městem oblasti, je poprvé písemně zaznamenán v roce 1155. Tehdy byl piastovským hradi?těm a vzhledem k jeho výhodné poloze je pravděpodobné, ?e osídlení kraje začalo právě tam. Slezsko patřilo ve 12. století jedné z bočních větví polské královské dynastie Piastovců. Ta se postupně větvila a slezská kní?ectví se dělila na men?í a men?í částí. Tak se v procesu feudálního rozdrobení od Opolska oddělilo v roce 1281 samostatné Tě?ínské kní?ectví, které přetrvalo v prakticky v nezměněné územní podobě a? do roku 1918. Konec 13. století je dobou růstu počtu obyvatelstva a zakládání nových osad. Tento proces se odehrával nejen ve Slezsku a na Tě?ínsku, ale v celé tehdej?í střední Evropě. V té době byl zřejmě zalo?en i Rychvald, přesto?e datum jeho zalo?ení neznáme.

| Autor: administrator | Vydáno dne 16. 11. 2005 | 628 přečtení |