Na Rychvald se nezapomíná IV část

Zima

Vodstvo.

Vodní plochy jsou nejvýznamněj?í součástí přírodního prostředí Rychvaldu. Hlavním tokem je říčka Stru?ka, pravobře?ní přítok Odry, do které vtéká u Bohumína. Přesto?e její tok je krátký - jen 18 km - je to tok 2. řádu. Vody moc nemá. Český hydrometeorologický ústav uvádí jeho průtok u ústí 0,32 m3/s. Stru?ka pramení v obci Doubrava uprostřed Ostravsko-karvinské uhelné pánve, kterou a? k ústí do Odry neopou?tí. V době nejvy??ího rozvoje průmyslu v 50-60 letech 20. století byla činností uhelných prádel tak zneči?těna, ?e jejím korytem tekl pouze tekutý uhelný mour bez známek ?ivota. Dnes se její stav viditelně zlep?il, ale k normální řece má stále daleko. Do Stru?ky vtéká na území obce několik men?ích přítoků, z nich? nejdel?í je Michálkovický potok (4,4 km), který přitéká zleva, a Statkový potok přitékající zprava.

Skučák

Významněj?í vodní plochy v Rychvaldě vytváří soustava vět?ích i men ?ích rybníků, vznikajících zde ji? od 15. a 16. století. Největ?ím rybníkem v Rychvaldě je Nový stav s rozlohou asi 60 hektarů. Dal?í velké rybníky Přírodní rezervace - jsou Cihelňák (24 ha) - rozdělený ?elezniční tratí na Velký Cihelňák (20 ha) a Malý Cihelňák (4 ha), dále Skučák ( l 8 ha) a Podkostelňák (15 ha). Z pří rodopisného hlediska je nejvýznamněj?í Skučák, který je od roku 1969 přírodní rezervací slou?ící k ochraně rostlinných společenstev (hlavně plavínu ?títnatého) a vodního ptactva. Plocha rezervace má 30 hektarů a její součástí je vodní plocha s několika ostrůvky a pásmo porostlé rákosem u břehů.

Staňkové doly

Nachází se zde společenstva plovoucích a vodních rostlin, rákosin, vysokých ostříc, zblochanu, dále kulturní louky, degradované louky, ba?inné ol?iny a ruderalizované břehové porosty. Ke středně velkým rybníkům (kolem 3 ha) patří Gořalčáky a Statkové rybníky. Kromě nich je v Rychvaldě je?tě mnoho men?ích rybníčků, které ani nemají jméno, jako např. rybníčky ve Staňkových dolech. Těchto malých rybníčků bylo kdysi v Rychvaldě je?tě víc. Patřily jednotlivým sedlákům a tvořily významný doplněk rychvaldského hospodářství a krajiny. Časem zanikly a jejich existenci prozrazují jen zbytky bývalých hrází a tvary povrchu.

Podnebí.

Dub

Rychvald se nachází na přechodu kontinentální a oceánské varianty mírného klimatického pásma. Jeseníky na západě a Moravskoslezské Beskydy na jihu vytvářejí bariéru pronikání klimatických vlivů z těchto směrů. Naopak volný prostor na severu umo?ňuje snadněj?í pronikání vzdu?ných proudů z tohoto směru. Na východ je prostor také otevřen, ale odtamtud vzduch proudí výjimečně. Převládající západní a severozápadní větry obvykle přiná?ejí srá?ky. Severní a severovýchodní proudění přiná?í suché a stálé počasí, v létě teplé, v zimě naopak mrazivé. Bezvětří se vyskytuje asi po třetinu roku. Větry nejsou nijak prudké, ale občas se vyskytne silný vítr a výjimečně i vichřice. Poslední ničivá vichřice se nad Rychvaldem přehnala 8. července 1996. Polámala několik desítek stromů a po?kodila mnoho střech. Jednu dokonce zcela strhla, co? je zcela nevídaný jev.

Rychvald le?í v té části Evropy, která má výrazná čtyři roční období: jaro, léto, podzim a zimu. Jaro je zde mírně teplé a vlhké. Obvykle bývá krátké. Léto nebývá díky oceánským vlivům příli? horké, ale je často dlouhé. Průměrná teplota v červenci je 18,5°C. V poslední dekádě 20. století bylo několik letních extrémně horkých a suchých letních sezón. Zejména v letech 1992 a 1994, maxima po řadu po sobě jdoucích dnů překračovala tropické hodnoty 30°C. I podzim bývá del?í a mívá stálé a dosti teplé počasí. Typickým jevem je tzv. ?babí léto" na začátku podzimu, které přiná?í krásné, slunečné, i kdy? ji? nikoliv horké dny. Od podzimu se v Rychvaldě díky rozlehlým vodním plochám pravidelně vyskytují mlhy. Zimy jsou mírné a krat?í, ne? by ze zeměpisné polohy vyplývalo. Sněhová pokrývka bývá spí?e tenčí a le?í v průměru 57 dnů. Průměrná lednová teplota je -2,1 °C a jen výjimečně přicházejí mrazy kolem -15°C. Průměrná roční teplota je asi 8,5°C.

Teplota

Tropických dnů s maximální teplotou nad 30°C je v Rychvaldě průměrně sedm, letních dnů s teplotou nad 25°C je 47, mrazových dnů, kdy minimální teplota klesne pod 0°C je obvykle 109 a ledových dnů, kdy ani maximální teplota nepřekročí 0°C je v průměru 34 (ÚSTAV GEONIKY AV ČR).

Srá?ky

Srá?ky dosahují průměrné vý?e 761 mm za rok a jsou soustředěny v letní sezóně. Nejméně pr?í obvykle v březnu a v listopadu. Dnů se srá?kami je v Rychvaldě podle dlouhodobého průměru 178, tzn. necelá polovina roku. Vydatněj?í srá?ky jsou výjimečné, ale i kdy? se vyskytnou, jen zřídka vyvolávají povodně. Před ničivými povodněmi chrání Rychvald jeho reliéf. Velká část obce le?í poměrně vysoko nad korytem Stru?ky, a tak se i při zvý?ení hladiny voda dostane jen k několika málo ní?e polo?eným domům. Ani velká povodeň v červenci 1997, která zasáhla velkou část Moravy a Slezska a zvedla sice hladinu Stru?ky a jejích drobněj?ích místních přítoků, nezpůsobila v Rychvaldě vět?í ?kody.

Vítr

Příroda.

Rychvald patří do Ostravské pánve také podle fytogeografické regionalizace. Původní rychvaldské lesy, které daly městu název, byly dubojehličnaté lesy s příměsí buku, méně často se vyskytovaly dubobukové a lu?ní lesy. Dnes z nich zůstaly jen zbytky, přičem? poslední vět?í lesní komplexy (Podlesňák a část Gurňáku) byly vykáceny a? v průběhu 1. světové války, aby byl otevřen prostor pro dal?í zástavbu.

Památný strom

V rychvaldských lesích dnes nejčastěji roste ol?e a bříza s příměsí dubu letního, jasanu i vrby. V Březině se vyskytují ojedinělé vzrostlé exempláře buku. Z jehličnanů rostou v Rychvaldě smrk a modřín. Označení památný strom nesou dva duby: první z nich je 200 letý dub na okraji lesíka asi 300 m na západ od Skučáku, druhý je zhruba stejně starý dub u Podkostelňáku poblí? ?elezničního přejezdu u cesty ve směru na Michálkovice.

Výlov

Fauna je v Rychvaldě díky relativně vysoké hustotě zalidnění poměrně vzácná, ale na obec v nejprůmyslověj?í aglomeraci Česka je druhově relativně bohatá. Nejcenněj?í jsou vodní ptáci, kteří hnízdí anebo jen přelétají nad rychvaldskými rybníky. V době tahu se zde vyskytuje např. i vzácný orel mořský, kormorán velký a volavky. Na rybnících se trvale vyskytují bě?né men?í druhy. Rychvaldské rybníky byly spolu s heřmanickými a s vodními plochami u Odry a Olzy zahrnuty do ?ir?í oblasti ochrany ptactva v rámci projektu Evropské unie ?Natura 2000".

| Autor: administrator | Vydáno dne 27. 10. 2005 | 957 přečtení |