ŘEČNICKÉ TRIKY

Aneb nenechte se ukecat

David Gruber

NOVÉ KNIHY

Vydavatelství REPRONIS

Formát A5, bro?ovaná vazba, 92 stran, páté vydání , doporučená cena 119 Kč

Kniha obsahuje celkem jedenadvacet řečnických triků a proti triků k nim. Kapitoly jsou dále zaměřeny na zásady správné diskuse, konfliktní a nekonfliktní rozhovor, motivující kritiku apod.

David GRUBER
(Narozen 1955)

Absolvent dvou vysokých ?kol. Ostravský rodák, je autorem s celostátní i mezinárodní působností v mnoha oborech. Ve speciálních kurzech, které vede v če?tině, angličtině i němčině, a ve více ne? čtyřiceti publikacích, poskytuje četným posluchačům a čtenářům rady, jak efektivně studovat cizí jazyky, kterak zvládat stresy, koncentrovat se, hospodařit s časem, jednat s lidmi a vůbec v?e, co souvisí s rozvojem osobnosti a pohodou osobnosti. Styl jeho podání ?etří čas a umo?ňuje čtenáři, aby se s inteligentním nadhledem zorientoval ve stále rostoucí záplavě informací a knih obdobného charakteru.

Ukázka:

Jsou řečnické triky nemravné?
Zále?í na situaci. K vysvětlení si pomozme analogií z oblasti fyzické komunikace. Řečnická zásada je něco jako podaná ruka. Kamarád kamarádovi podává ruku, aby ho vytáhl z bahna. Řečnický trik je něco jako úder pěstí nebo kop nohou. Člověk člověka kopne nebo udeří, aby ho zne?kodnil.
A u? jsme u oné mravnosti či nemravnosti; je úder či kop v?dy nemravný? Někdy je za něj pět let nepodmíněně (při bezdůvodném napadení druhého a tě?kém ublí?ení na těle), někdy je za něj vyznamenání a v?eobecné uznání (kdy? kop či úder zne?kodní útočícího agresora, zachrání ?ivot či zdraví napadenému). Analogie nám dává odpovědi na mnoho otázek - poslu?te si s jejím pou?itím nyní sami. (Tj. přečtěte si otázku, přitom zakryjte odpověď, zodpovězte si otázku a pak si odkryjte správnou odpověď a porovnejte).

Otázka: Potřebuje i slu?ný člověk triky ve svém ?ivotě?
Odpověď: Coby útočnou zbraň ne. Ale v případech sebeobrany ano. A proto?e psychických slovních soubojů má mana?er a vůbec du?evně pracující řadu ka?dý den, je sebeobrana vět?inou denním chlebíčkem. Na rozdíl od fyzických soubojů, kdy je frekvence střetů na?těstí mnohem ni??í. Ale byl by velmi naivní takový člověk, který by vůbec nevěděl, co je to kop či úder pěstí, a který by v ?ivotě nepomyslel na to, ?e jej někdy mů?e něco podobného potkat. I kdyby tedy byl člověk velmi slu?ný a zdvořilý, ve velmi klidné profesi, jednou za čas musí na zadní kolečka kritických komunikačních situací pomyslet.

Otázka: Je dobré triky nejen znát, ale i nacvičovat?
Odpověď: Ano. V kritické situaci musíme ve svém ?ivotním zájmu reagovat naučeně, navykle, bez přemý?lení. V psychickém souboji (třeba na poradě) je sice o nějaké ty desetiny sekundy času více ne? při skutečné rvačce, ale ve velkém emočním vypětí klesá na?e momentální IQ a? na desetinu klidové hodnoty!

Otázka: Co jsou to protitriky?
Odpověď: Jsou to slovní protiúdery. Leckdy je protitrikem stejný trik, jaký na nás pou?il předtím trikař - kop za kop, pěst za pěst. Někdy reagujeme na úder či kop vykrytím, někdy ústupem. Proto mnohé protitriky budou mít formu stejného triku, jaký byl proti nám právě pou?it. Ale ne v?echny. Viz dále v kapitole o protitricích.

Otázka: Co je to řečnické d?udo?
Odpověď: Principem fyzického d?uda je nejít silou proti síle, ale naopak vyu?ít síly a energie protivníka k jeho vlastní zkáze. Nechat protivníka vrhnout se proti nám, ustoupit stranou, jemně mu při?lápnout nohu a v jeho směru pohybu mu je?tě trochu pomoci. Tak?e - čím hrozivěji se na nás protivník vrhá, tím silněji pak ?uchne na zem.

Tedy například ve slovním souboji: Po sousedovi z vedlej?ího domu oprávněně chcete, aby odstranil překá?ky z cesty, která kolem jeho plotu vede k va?emu domu (těmi překá?kami mohou být třeba střepy ze sousedovy předchozí činnosti). Soused v?ak praví, ?e dům je napsaný na jeho syna, ?e majitel je tedy sousedův syn (který přijde kdoví kdy), a ?e soused sám nemů?e nic rozhodnout ani udělat. Soused se na vás tedy nečestně vrhnul. Pou?ijte řečnické d?udo - a sousedův pád bude tím tvrd?í, čím nestydatěj?í jsou jeho agresivní výmluvy.

Vy: Tvrdíte tedy, pane sousede, ?e zde nemáte ?ádné pravomoci...
Soused: Samozřejmě. Já tady za nic neručím, za nic neodpovídám.

Vy: Nemáte tedy vůbec ?ádnou pravomoc se mnou cokoliv ohledně domu a cesty ře?it?
Soused: Absolutně ?ádnou, copak je tomu tak tě?ké porozumět?

Pak tedy uchopíte jeden střep a zkusmo jej hodíte přes plot sousedovi na trávu nebo do kytek. Soused okam?itě začne řvát, co si to dovolujete. A vy na to, ?e střep v sousedově záhonu skutečně pova?ujete za problém. A chcete jej na místě okam?itě ře?it. Jen?e - ouha - jaká ?koda, ?e soused nemá v tomto směru absolutně, ale absolutně ?ádné pravomoci, ?e za nic neručí, nic nemů?e ře?it ani rozhodnout - a ?e tedy, bohu?el, musíte čekat, a? se někdy objeví jeho syn. ?Jaká smůla,? uzavřete a odcházíte středem. Copak je pro souseda tak tě?ké tomu porozumět?

| Autor: | Vydáno dne 21. 10. 2005 | 848 přečtení |