 |
|
|
|
ROBOTI KOLEM NÁS Od padesátých let minulého století prudce vzrostl zájem o pátrání po mimozemských civilizacích, jen? dal později vzniknout nejrozsáhlej?ímu odposlouchávacímu programu v dějinách lidstva - SETI. Pocházejí v?ak zachycené vesmírné signály od ?ivých bytostí, neboje vysílají jen chytré stroje?Experti se v poslední době stále častěji zaobírají my?lenkou, ?e za sebe vyspělá společenství z jiných koutů univerza při hledání jiných obyvatelných planet posílají roboty. Mo?ná se jim toti? podařilo obejít biologickou evoluci a pomáhají si při projektování vlastních potomků technologickými a genetickými vymo?enostmi. S touto hypotézou je bezesporu nutné počítat, v?dy? podobné věci se rýsují na vědeckém obzoru i přímo na Zemi. Ani? si to člověk mo?ná uvědomuje, podniká ji? dnes kroky k tomu, aby na vlastní planetě vytvořil svůj nástupnický myslící druh. FILMOVÝ HRDINA Vědecko-fantastická tvorba se s výrobou kybernetických velkokapacitních mozků vyrovnala u? dávno. Známým příkladem je android Data, jedna z nejpopulárněj?ích postav seriálu Star Trek, Má lidskou postavu, co? mu samozřejmě usnadňuje pobyt mezi ostatními, převá?ně hominidy, a vykonává funkci dopravního dispečera. Byl sice naprogramován bez emocí, ale později byl vyroben zdokonalený citový čip, jen? stačilo pouze zasunout na správně místo.  Sci-fi filmy a seriály mají své androidy u? dávno. Například Data je členem pasádky lodi Enterprise. Co je v?ak důle?itěj?í - byla na něj přenesena lidská práva, co? předjímá, ?e androidní občané budou v budoucnu voleni a mohou tímto způsobem případně převzít nadvládu nad lidskou civilizací. Zajímavá je také Datova intelektuální výkonnost. Sám tvrdí, ?e disponuje mentální kapacitou sto miliard bytů, ale přesto neuvádí ostatní členy posádky do rozpaků brilantními závěry. Je zkrátka jedním z nich. HMOTY Současný pohled na lékařské mo?nosti nabízí rovně? mnoho zajímavého. Transplantace části těla, například srdce, ledviny či kolenního kloubu, u? v podstatě nikoho nepřekvapí. Úspě?nost těchto biologických výměn pak urychlí vývoj umělých náhradních dílů. Z dlouhodobého hlediska budou levněj?í a snáze dostupné, příjemcovo tělo je navíc bude bez protestů tolerovat.  Duchovní otec projektu SETI Frank Drake Není pochyb o tom, ?e v nadcházejícím půlstoletí za?ijeme vývoj mnoha syntetických tělních implantátů včetně krve. A někdy v pří?tím století zřejmě budeme mít k dispozici materiál i způsob, jak vytvořit jedince na?eho druhu. Soubě?ně s touto částečnou ?mechanizací" člověka probíhá i humanizace strojů, jinými slovy výroba vysoce vyspělých robotů. Ti budou mít výkonné počítače, které jim dají schopnosti k nesrovnatelně náročněj?ím pracím, ne? je obvyklé u dne?ních modelů konstruujících například osobní vozidla. Převezmou úkoly, jim? se lidé vět?inou vzpírají, od tě?by uhlí a? po zaji?tění provozu jaderných elektráren. U této oblasti nejde o hudbu příli? vzdálené budoucnosti. Pán tvorstva se přece ji? celá tisíciletí sna?í navrhovat pomůcky a nástroje, které by mu usnadnily ?ivot a osvobodily by ho od nepříjemných zaměstnání. On pak mů?eo dpočívat nebo je?tě lépe - přemý?let. Situace se ov?em radikálně změní, podaří-li se vyrobit náhradní součástku také za lidský mozek. Vyprodukovali bychom pak nejspí? i nástupce člověka. MYSLÍCÍ STROJE Je mo?né, aby robot mohl někdy myslet? Ty nejlep?í sice dovedou hrát výborně ?achy, ale ?ádný nedoká?e například napsat pojednání o principech zenu v ?achové hře. Vědci se dlouhé roky pokou?ejí zkonstruovat zařízení, je? by uměla ře?it poměrně jednoduché úkoly, jako například skládání plechovek či diagnostikování nemocí. Přesto?e byly jejich úspěchy zatím spí?e skromné, stále se přidr?ují víry, ?e se sestrojení strojům vedených umělou inteligencí stane skutečností. Najdou se samozřejmě i skeptické názory. Třeba britský fyzik Roger Penrose tvrdí, ?e vědomí a kreativita závisejí na nepředvídatelných procesech, a tím se nacházejí za hranicemi mo?ností jakéhokoliv lidmi vytvořeného přístroje. KŘEMÍKOVÝ GÉNIUS Také dal?í polemická teorie dává myslícím robotům jen malou ?anci. Neupírá sice takovému zařízení schopnost učit se a vytvářet nové strategie, ale jeho výkon by prý stejné závisel na,,dobrém" programu.  Úspě?né transplatace jsou neklamným důkazem toho, ?e je člověk na dobré cestě k vytvoření uměIého tvora Pravá inteligence - je podle ní něco jiného - je intuitivní. Lze namítnout, ?e rozumové nadání lidí je vlastně rovné? "naprogramované" a ?e závisí na zku?enostech z průběhu mládí. To je ale jen částečně pravda. Proto?e zatímco člověk mů?e u komplikovaného stroje s určitou pravděpodobností předpovědět, jak bude reagovat, u lidí je to nemo?né. Lidský mozek je více ne? analogový počítač. Ačkoliv dne?ní nauky vědí velmi mnoho o působení různých hormonů a látek v řídícím orgánu, sídlo nebo zdroj my?lení je stále je?tě záhadou. Du?e a inteligence se zdají jít ruku v ruce a "bo?ská jiskra", která nás dělá lidmi, stále je?tě nalezena nebyla. V případě úspěchu by v?ak skutečný myslící stroj mohl okam?itě reagovat na nové situace, plánovat ve znaném předstihu nebo vyhodnocovat strategické postupy.  Observatory Puerto Rico Zvládl by ve?keré vědění člověčenstva a nic by nezapomněl. Jeden z prvních úkolů, který by se mohl superchytrému přístroji zadat, by bylo zkonstruování vlastního nástupce - robota, který by musel být schopněj?í ne? jeho předchůdce. A tento nový výrobek by byl pověřen stejným zadáním. Brzy by vznikl výtvor, jaký by na základě pomalých procesů biologické evoluce tě?ko kdy spatřil světlo světa.  Nejnověj?ím plánem projektu SETI, na něm? se podílí také NASA, bude desetileté intezivní sledování i těch nejslab?ích signálů z kosmu Důsledky, které by z existence podobného křemíkového génia vyplývaly, by nepochybně byly vskutku revoluční. VESMÍR ROBOTŮ Vra?me se v?ak k obyvatelům jiných planet. Dá se toti? vá?ně předpokládat, ?e by mohli uva?ovat podobně. Takové dokonalé myslící aparáty by dokázaly to, čeho nejsou biologické organismy (pro svou křehkost a relativně krátkou ?ivotnost) schopny - cestovat ke hvězdám.  Vysílají za sebe obyvatelé jiných světů na vpravy myslící stroje? Mezihvězdné výpravy přicházejí pro ?ivé mimozem??any v úvahu jen ve vesmírných plavidlech s enormně vysokou rychlostí. Stroje naopak nemají proč spěchat. Levněj?í a mnohem bezpečnj?í rakety by se pro ně mohly stát přijatelnou dopravní mo?nosti. Pokud se badatelům ze SETI podaří přijmout signál z kosmu, nemělo by je proto překvapit, pokud by pocházel od umělého tvora. Ale zároveň by měli být připraveni na mo?nost, ?e je tento robot pouze ve slu?bách jiného stroje. | Autor: DIAMO | Vydáno dne 13. 10. 2005 | 323 přečtení |  
| Zdroj: S. Shostak
|