|
|
Letecký pohled
|
Geografická poloha.
Rychvald le?í ve střední Evropě, v Ostravské pánvi, která se nachází v pásu sní?enin mezi Českým masivem a Západokarpatskou orografickou soustavou. Poloha středu obce je vymezena souřadnicemi:
|
|
Malý cihelník
|
49°52' severní zeměpisné ?ířky a 18°23' východní zeměpisné délky. Povrch je mírně zvlněný, nadmořská vý?ka kolísá od 205m u rybníka Nový stav, do 260m na jihu obce v místě zvaném Na roli.
Od středu Ostravy je vzdálen vzdu?nou čárou asi 7 km na severovýchod, od Bohumína 4 km na jih, od Orlové 3 km na západ, od Havířova 10 km na severozápad, od Karviné 12 km na západ a od Tě?ína 20 km na severozápad.
|
|
Mapa
|
Tvar území obce je zhruba čtvercový, strana tohoto čtverce má něco málo přes 4 km. Nejdel?í hranici má Rychvald s Ostravou: 5,5 km - se dvěma městskými obvody: 3,9 km se Slezskou Ostravou (0,7 km s vlastní Slezskou Ostravou a 3,2 km s Heřmanicemi) a s 1,6 km s Michálkovicemi. Téměř stejně dlouhý je 5,5 km úsek hranice s městem Orlová, konkrétně s jejími částmi Poruba (3,1 km) a Horní Lutyně (2,4 km). Hranice s Bohumínem měří 4,2 km (z toho s Novým Bohumínem 0,6 km, s Vrbicí 0,4 km a se Záblatím 3,2 km). Nejkrat?í hranici má Rychvald s Petřvaldem (2,7 km).
Povrch, půdy a geologické podlo?í.
|
|
Labu?
|
Povrch obce je mírně zvlněný, nepatrně se sva?ující od jihu k severu. Nejni??í severozápadní okraj obce le?í na údolní nivě řeky Odry. Ostatní území je vy??í s výraznou sní?eninou údolí říčky Stru?ky uprostřed, kde le?í také největ?í rychvaldské rybníky. Jiní svahy na pravém břehu Stru?ky jsou příkřej?í ne? severně orientované svahy levého břehu.
|
|
Podkostelní rybník
|
Půdy jsou v Rychvaldě předev?ím podzolované, částečně hnědé lesní. Jsou středně tě?ké, jílovito-hlinité a? písčité a jejich úrodnost je průměrná. Orná půda tvoří vět?inu plochy obce.
|
|
Obdělávaná pole
|
Zemský povrch je v Rychvaldě tvořen kvartérními sedimenty, pod nimi? le?í třetihorní usazené horniny a je?tě hlouběji pod nimi prvohorní kamenouhelný karbon. Uhelné vrstvy Ostravsko-karvinské pánve le?í pod celým katastrem Rychvaldu, ale tě?itelné jsou jen v ji?ní a jihozápadní polovině obce. Tato část Rychvaldu byla v době největ?ího rozvoje kamenouhelného hornictví částečně poddolována a to od západu z Heřmanic a od jihu z Michálkovic a z Petřvaldu. Dosah ostravských lo?isek uhlí byl na území Rychvaldu prověřován geologickým průzkumem,>
|
|
Nové stavy
|
který proběhl v několika etapách. První vrty se uskutečnily je?tě v době habsburské monarchie a poslední po 2. světové válce. Celkem bylo na území obce provedeno asi 15 vrtů, které potvrdily existenci lo?isek uhlí, ale jejich ulo?ení neslibovalo ekonomickou návratnost. Pro vrchní kvartérní vrstvy, které se zde usazovaly v době ledové, jsou typické jíly, písky a ?těrk. Tyto suroviny byly v minulosti pou?ívány v místním stavebnictví, a proto je v Rychvaldě do dnes řada opu?těných malých pískoven.
|
|
Stru?ka
|
Hlavní přírodní silou, která povrch Rychvaldu vytvarovala, byl pevninský ledovec. V době elsterského a sálského zalednění pronikl a? k Moravské bráně na jih od dne?ní Ostravy. Po jeho ústupu po něm na území Rychvaldu zbyly bludné balvany. Několik impozantních kusů vá?ících a? 45q bylo objeveno při tě?bě písku ve Staňkových dolech v roce 1958. Jako připomínka na geologickou minulost byly později umístěny před základní ?kolu na sídli?ti a u tehdej?ích kulturních domů v částech obce Václav a Podlesí.
)
)
)
)
)
)
)
)