Ostrava historická

aneb jak ?ili na?i předkové

Antonín Barcuch

NOVÉ KNIHY

Vydavatelství REPRONIS

Formát B6, bro?ovaná vazba, 72 stran, vydání první, doporučená cena 60 Kč

Dějiny Ostravy od pravěku a? po padesátá léta dvacátého století jsou obsahem tohoto svazku edice Ostravica. Stručný dějepisný text doplňují krátké pověsti o řece Ostravici a o původu koně ve znaku města.
Ukázka:

Po?ár a následná obnova města

V roce 1556 Moravská Ostrava vyhořela. Po?ár byl neobyčejně rozsáhlý a zničující. Zasáhl do hospodářských poměrů a stavebního vzhledu města a nechtěně se stal významným mezníkem v jeho historickém vývoji.

Po?ár vypukl z neznámých příčin v domě soukeníka a cechmistra Jana Hunky někdy v době mezi 4. a 27. květnem 1556. Hunka svým počínáním napomohl k roz?íření po?áru. Nekřičel a nevolal sousedy na pomoc, nýbr? pro kořist svú .. sukna a jiný statek svůj do truhel sobě sklizoval a k bráně chtíce ven vésti dal.

Celé město, vystavěné ze dřeva, lehlo popelem. Ohněm byla posti?ena radnice, kde shořely městské knihy a dal?í písemnosti, a po?kozen byl zřejmě i kostel. Moravskoostrav?tí byli nuceni bydlet pod ?irým nebem.

Viníka roz?íření po?áru, cechmistra Hunku, hodlali mě??ané ztrestat na místě. Biskup, aby zabránil násilí, či dokonce smrti svého poddaného, nabádal pohořelé, aby se zachovali pokojně. Hněv namířený proti Hunkovi se zmírnil a? po intervenci mocného přímluvce, tě?ínského kní?ete Václava, a poté, co se hří?ník městu zavázal celým svým majetkem.

Olomoucký biskup Marek měl přirozeně zájem, aby se jeho poddanské město co nejdříve dalo do pořádku. Poskytl městu ze svého majetku dříví a kámen a po?ádal také okolní leníky, aby přispěli na opravu kostela a na pohořelé. Hukvaldskému úředníkovi nařídil, aby se v Moravské Ostravě stavělo více z kamene.

Město se z ničivého po?áru zotavilo obdivuhodně brzy. Ji? po deseti letech nebylo na jeho hospodářském ?ivotě znát, jakou pohromou pro?lo. Nadto se změnil k lep?ímu i jeho vzhled. Mě??anská stavení, nebo alespoň komíny, byly vystavěny z cihel a z kamene. Byla obnovena i radnice.

Na obnově města se podílela i skupina vla?ských stavitelů, zedníků a kameníků z okolí jezer Lugano a Como, kteří pracovali ve slu?bách olomouckých biskupů, zejména Stanislava Pavlovského.

Důkazem konsolidace města bylo udělení čtvrtého výročního trhu biskupem Vilémem Prusinovským v roce 1566. Při tomto jarmarku, konaném v?dy ve čtvrtek po 4. neděli postní (17 dní před Velikonocemi), bylo kromě bě?ných produktů povoleno prodávat i koně a rohatý dobytek.

Prosperitě města svědčila i blízkost hranice s Polskem a to, ?e městem procházela obchodní cesta. Tuto cestu pou?ívala i po?ta z polského království do Vídně. Vá?nost města se je?tě zvý?ila udělením výjimečného privilegia pečetit červeným voskem. Města toti? směla pečetit jen voskem přirozené barvy, na zvlá?tní povolení voskem zeleným, kde?to právo pečetit červeným voskem bylo vyhra?eno vy??í ?lechtě. Výsada byla městu udělena v roce 1570 olomouckým biskupem Vilémem Prusinovským.

Za biskupů Viléma Prusinovského (1565?1573) a Stanislava II. Pavlovského (1579?1598) se Moravské Ostravě dostává pozornosti je?tě z jiného důvodu. Oběma olomouckým biskupům, zastáncům důsledné rekatolizace, bylo trnem v oku utrakvistické smý?lení obyvatel města. Moravská Ostrava byla toti? ovlivňována geografickou blízkostí Slezska, jeho? ?lechta i obyvatelstvo se hlásili k protestantismu, a zejména sousedstvím Polské Ostravy v majetku Sedlnických, kteří smý?leli stejně.

Moravskoostravský farář Jan Chololecký byl pro příklon k luterství odsouzen v roce 1571 do biskupského vězení na Hukvaldech. V roce 1590 bylo uvězněno 50 ostravských mě??anů, jeliko? odmítli přistoupit ke zpovědi a příjímání pod jednou. Vězení zřejmě mělo patřičný účinek, nebo? Ostrav?tí přislíbili poslu?nost a ji? v roce 1591 zalo?ili Bratrstvo ostravských literátů, které své členy zavazovalo ke katolickému způsobu ?ivota.

Zmínění biskupové se věnovali i rozvoji hospodaření na biskupských statcích. Podporovali rybniční hospodářství, několika moravskoostravským cechům potvrdili či vydali cechovní řády. V roce 1584 se Moravská Ostrava stala odvolací soudní instancí pro v?echna města hukvaldského panství (Bru?perk, Příbor, Fren?tát, Místek) a pro města v moravských enklávách ve Slezsku (Janov, Jindřichov, Ketř, Osoblaha). Tak presti? města je?tě vzrostla.

| Autor: | Vydáno dne 03. 10. 2005 | 333 přečtení |