Název, znak a prapor.
|
|
Název Rychvald pochází z němčiny: Reich - bohatý, wald - les. V prvním
latinsky psaném prameni je název obce uveden v podobě Richinwalde. Německý
název není v této části Evropy a v té době nijak neobvyklý, obce a města
byly zakládány podle německého práva, a tak měly německá pojmenování i
sídla s čistě slovanským obyvatelstvem. Podle jiné verze byl název odvozen
od zakladatele, pravděpodobně Heinricha. Název Heinrichinwalde mohl být
později zkrácen na Richinwalde. Pro tuto verzi hovoří skutečnost, ?e i
ostatní lokátorské obce v okolí Rychvaldu nesou názvy svých zakladatelů:
Heřmanice, Michálkovice, Radvanice, Dětmarovice aj. |
|
|
Nejstar?í znak
|
Novodobé německé pojmenování obce z období habsburské monarchie znělo Reichwaldau. Polský název obce, který se v rakouské monarchii začal pou?ívat v době vzestupu slovanských jazyků v polovině 19. století, byl odvozen z německého základu a zněl Rychwałd. Český název Rychvald, který byl vytvořen ze stejného základu, je úředním názvem města.
|
|
Označení obce
|
Pokus o úplné poče?tění názvu města na protiněmecké vlně po 2. světové válce se neuskutečnil. ?ádný z tehdy navrhovaných názvů: Lesov, Stru?ov a dokonce i Havířov, který by( později pou?it pro nově vznikající město mezi Ostravou a Karvinou, se neprosadil. Rychvald zůstal Rychvaldem.
|
|
Peče? ze 17. století
|
Rychvald byl několik století jen vesnicí, a proto ?ádný znak neměl. První znak se objevil na otisku karolinského katastru z roku 1723 a pochází pravděpodobně z 2. poloviny 17. století. Originál tohoto pečetidla, které bylo pou?íváno do poloviny l9. století, se nachází ve sbírkách muzea v polském Cieszyně. Spis opatřený touto pečetí se nachází ve sbírkách Zemského archívu v Opavě. )e to ovál o vý?ce 28 mm a ?ířce 26 mm a nese v pečetním poli barokní boltcovou
|
|
Pečetidlo ze 17. století
|
kartu?, s vyobrazením listnatého stromu vyrůstajícího z trávníku, na kterém stojí blí?e neurčené zvíře, snad pes. Mezi linkou a vavřínovým věncem je latinský nápis SIGILIUM.COM REICHWALDENSIS. Podle Gumowského byl v 19. století pou?íván znak s kří?em, stojícím mezi dvěma stromy. Na pečeti byl polský kruhový nápis GMINA RYCHWAŁD, měla průměr 25 mm a byla nalezena na dokladu z roku 1911 v archívu bývalého fry?tátského hejtmanství (GUMOWSKI, M. 1939). Na nověj?ích obecních razítkách, na německo-polském z konce habsburské monarchie a na prvorepublikových československých se ?ádný znak neobjevuje, a proto se někteří odborníci domnívají, ?e znak s kří?em byl pouze znakem neoficiálním (Müller, K. 1997). Kdy? byl Rychvald v posledních letech komunistického období v roce 1985 pový?en na město, dostal i nový znak, který byl poplatný tehdej?í době:
|
|
Znak 1985
|
?tít byl rozdělen na dvě nestejné části, v horních dvou třetinách vodorovně děleného ?títu byly umístěny tři zelené lipové lístky ve stříbrném poli - to mělo slovanskou symbolikou vyjadřovat tří tradiční částí obce: Střed, Václav a Podlesí. Nad nimi byla umístěna červená pěticípá komunistická hvězda. Spodní třetina ?títu měla dva vodorovné pruhy, hornické barvy zelenou a černou (Müller, K. 1988). Znak v této podobě se pak pou?íval a? do roku 1990.
|
|
Městský úřad Rychvald
|
Po pádu komunistického re?imu v roce 1989 při?lo nové vedení města po konzultaci s heraldiky s návrhem nového znaku. Nový návrh převzal vět?inu prvků předchozího znaku s výjimkou komunistické hvězdy a hornických symbolů. Celkově také lépe vyhovuje heraldickým zásadám.
|
|
|
Současný znak
|
Novým současně platným znakem města je stříbrno-modře dělený ?tít se stříbrným břevnem v dolním poli a se třemi modrými lipovými listy vyrůstajícími z dělící linky. Symbolika lipových listů z horní poloviny ?títu je převzata ze starého znaku, stříbrno-modrá barevná kombinace z dolní poloviny ?títu symbolizuje rychvaldské rybníky. Předsednictvo České národní rady znak v této podobě schválilo 7, května 1992 (Müllr, K. 1997).
Současně se znakem byl také schválen městský prapor; který je toto?ný se znakem.
| Zdroj: Siwek Tadeusz, Doc. RNDr., CSc.
| Zdroj: Siwek Tadeusz, Doc. RNDr., CSc. )
)
)
)
)
)
 '))