Záhady pyramid

Tvrdí se, ?e kamenné kvádry, ze kterých jsou pyramidy stavěny, byly posunovány na dřevěných válcích. Problémem ov?em je, ?e v Egyptě, a? na pár datlových palem nebyly ?ádné zdroje dřeva. Jiné mo?nosti přepravy kamenů s pomocí technologií připisovaných té době nejsou, proto?e kolo se do Egypta dostalo a? o mnoho set let později, ne? byli pyramidy stavěny. Dřevo by se tedy muselo v poměrně velkém mno?ství dová?et, co? by vy?adovalo velké loďstvo, které nemů?e být vyrobeno jinak ne? ze dřeva. Tak?e by Egypt musel vět?inu svých výdělků směňovat za dřevo, co? si pravděpodobně jako stát, který byl závislý na dovozu velmi mnoha surovin, mohl tě?ko dovolit.

Pyramidy nabízejí také dal?í hádanky. Jakými prostředky vytvářeli Egyp?ané naprosto hladké stěny, dokonale opracovaná schodistě a kvádry přesně na sebe navazující? Jaký geniální architekt vytvářel slo?ité vnitřní prostory a bludi?tě?

Jak to, ?e mlad?í stavby nebyly stále dokonalej?í, ale spí?e stále hor?ími a hor?ími kopiemi? Kde se tedy vzalo umění, které neuměli Egyp?ané ani přesně zachovat nato? zdokonalit? Jako by vývoj probíhal opačným směrem. Podle současných faktů se starý Egypt ocitl najednou, bez přechodu uprostřed fantastické civilizace. Velkoměsta, obrovské chrámy a paláce, dokonalá kanalizační sí?, ?iroké ulice uprostřed měst a..... pyramidy. Jak je mo?né, ?e stejná kultura, která mohla dokázat z ničeho nic vytvořit takovou civilizaci, nedokázala ani za 1000 let svoji civilizaci vylep?it, jen postupně upadat a zapomínat své dovednosti. Odborníci odhadují počet obyvatel Egypta v době stavby pyramid, tedy asi 2600 př.n.l., na 50 miliónů, co? je v rozporu s jejich předpokladem, ?e v roce 3000 př.Kr. bylo na celé Zemi 20 miliónů obyvatel. Kde se tedy vzalo 50 miliómů Egyp?anů a jejich znalosti? Sna?ivým obděláváním nilské delty a zajímáním otroků asi tě?ko.

Pyramidy mají podle různých odborníků nejrůzněj?í souvislosti s matematikou, astronomií a polohou na Zemi. Kolem pyramid byly sepsány nejrůzněj?í matematické a astronomické souvislosti. Mnohé z nich bychom na?li i po přesném propočtu libovolného paneláku, ale nad některými se nelze nepozastavit. Tak například, vý?ka Cheopsovy pyramidy je miliarda krát men?í ne? vzdálenost Země od Slunce, ze základny pyramidy dělené dvojnásobkem vý?ky lze zjistit Ludolfovo číslo 3,1416.

Ze stavby lze také odvodit hmotnost Země, poledník probíhající pyramidou dělí sou?e a oceány na dvě stejné poloviny a střed pyramidy le?í přesně v tě?i?ti kontinentu. Pyramida stojí na skalním podkladu uprostřed pou?tě. Skalní podklad byl přesně nivelován (kolem staveni?tě byl vykopán příkop a naplněn vodou - hladina vody pak určila horizontální rovinu).

Nikde nenajdeme vysvětlení, proč pyramida stojí právě zde. Jsou dva učebnicové názory. Podle prvního bylo toto místo vybráno kvůli dobrému podkladu a podle druhého bylo faraónovým přáním na vlastní oči pozorovat vývoj stavby ze svého letního paláce. Oba důvody jsou, ale dost nepravděpodobné. V prvním případě existují stejně vhodné podlo?í mnohem blí? lomu kamene a v druhém je trochu tě?ké si představit faraóna, kterému činí potě?ení dívat se den co den na vlastní hrob a nechat se neustále ru?it hlukem práce tisíců dělníků.

Uvnitř pyramidy jsou texty líčící projí?ďky faraónů po nebesích pomocí létajících strojů bohů. Co kdy? vedle přede?lých teorií připustíme i mo?nost, ?e Egyp?ané byli ovlivněni mimozemskou civilizací, třeba prostřednictvím kně?í a předávali jim některé ze svých technologií a vědeckých poznatků? Nebo alespoň připus?me, ?e mohla existovat mnohem vyspělej?í civilizace, která Egyp?anům dávala své poznatky, nebo ?e Egypt sám byl mnohem, mnohem vyspělej?í, ně? jsme ochotni připustit. Jak například dosáhli naprostého vyrovnání skal? Dlátem, kladívkem a nebývale přesným dělníkovým okem? Jak osvětlovali prostory uvnitř ?achet, kdy? nebyla nalezena jediná stopa po sazích ani stopa, ?e by byli saze odstraňovány? Jak byly opracovány kameny tak, aby na sebe dosedly s milimetrovou přesností?

Jak dopravovali kameny z lomu na vzdálené místo stavby? Jsou nám předkládány teorie le?ení, nakloněných rovin, dřevěných válců a písečných náspů, pomocí kterých byly kvádry přesunovány. To v?e by ale vy?adovalo práci statisíců dělníků, které by neměl kdo ?ivit. Jak to, ?e ?ádný současný architekt by nebyl schopen postavit Cheopsovu pyramidu se v?emi technickými prostředky na?í doby a Egyp?an, který podle učebnicových teorií neměl víc ne? kus papirosu a hromadu otroků to dokázal? ?e by Egyp?ané byli v něčem vyspělej?í ne? na?e současná civilizace? Ačkoliv je to popíráno, stojí před námi nejeden velmi hmotný důkaz.

Na stavbu Cheopsovy pyramidy bylo pou?ito 2 600 000 kvádrů o váze 12 tun, které na sebe navazují s milimetrovou přesností. ?e by místo, kde pyramida stojí, se v?emi astronomickými závislostmi, bylo určeno náhodným faraónovým " víte co, tak třeba támhle"?

?e by egyptského architekta jen tak náhodně napadali v?echny astronomické přesnosti a proporce při odpolední svačině?

?e by statisíce dělníků tahali kvádry na kůlech ( kterých ani při neustálém dovozu nemohlo být dost), ?ivili se obilím (kterého nemohlo být z nilské delty pro staisíce dělníků dostatek) a přespávali v neexistujících obydlích před faraónovým letním palácem?

Je vůbec mo?né aby, jak nám tvrdí učebnice, byla pyramida stavěna jako hrob z rozmaru panovníka?

Jen proto, aby si dokázal jak je mocný a bohatý? Zvlá?tní, podle učebnic byli vět?inou Egyp?ané zemědělci a řemeslníky a pracovali, aby se z nilské delty u?ivili.

?e by přesto bylo jejich hospodářství tak přebytkové, ?e by si jeden člověk mohl dovolit na desítky let plně vytí?it statisíce lidí a ?ivit je jen pro stavbu svého hrobu? Pokud tomu tak bylo, nelze ne? ti?e závidět. Kdo si dnes mů?e dovolit zaměstnat tolik lidí na stavbu svého hrobu? Jsou dokonce studovaní archeologové, kteří tvrdí, ?e tato 150 metrů vysoká a 31 200 000 tun tě?ká hora byla jen kamuflá?í, která měla odvést pozornost od skutečného hrobu panovníka. Rozumně tedy buď bylo budování pyramid díky fantastické technologii pro Egyp?any hračkou na rok či dva, nebo měla pyramida ohromný význam pro celý Egypt, nebo měli mimozem??ané zvlá?tní vkus a řekli si, ?e není pro faraóna lep?í dárek ne? hrob o velikosti malého města (kolem pyramid bylo mnoho chrámů a doplňkových staveb). Nebo chtěli mimozem??ané postavit na Zemi stavbu, která obsahuje jejich důle?ité objevy a mů?e je odhalit jen civilizace, která dosáhne určitého stupně vývoje a zamaskovali je do hrobu, aby měla stavba účel i pro civilizace, které zatím tohoto stupně vývoje nedosáhly a nezničili ji? Tě?ko říct. Je to, ale stejně pravděpodobné jako teorie učebnicové. Stejně velké nepochopitelnosti, mezery a nejasnosti. A? si tedy ka?dý vybere dle vlastního uvá?ení. Třeba se jednou dozvíme jak a proč, ale zatím to rozhodně nevíme. Určitě ale nebude na ?kodu, kdy? se přestane prosazovat jedna teorie, která zatím nemá důkazy na to, aby byla pravdivá.

| Autor: administrator | Vydáno dne 15. 09. 2005 | 1214 přečtení |

| Zdroj: Matou? Brejcha