 |
|
|
|
Trosečníci z budoucnosti?
Vytváření kamenných nástrojů člověkem v dávné historii bývá obvykle spojováno vývojem lidské inteligence, Přesto?e jde o uznávanou teorii, má několik drobných nedostatků. Například původní obyvatelé Austrálie patří k druhu homo sapiens a jsou chytří, přitom v?ak ji? tisíce let pou?ívají stále stejné náčiní původem z doby kamenné. Nebo Birhorové t Indie neustále ?ijí kočovným způsobem ?ivota a brání se v?em cizím vlivům tím, ?e odmítají oblečení, léky, kovy i třeba alkohol, věda pro takové výjimky hledá vysvětlení jen stě?í, proto?e má k dispozici velmi málo průkazných nálezů. VELKÝ OBJEM MOZKU To ov?em rozhodně neplatí v případě takzvaného člověka z Mouillans, jeho? pozůstatky archeologové objevili v minulosti při pátráni po stopách neandrtálců na pobře?í Al?íru a Maroka. Narazili na několik hrobů se stovkami pohřbených. Pomocí radiokarbonavé metody stanovili jejich stáří na dvanáct tisíc let a zjistili, ?e ?lo o fyzicky i kulturně jedinečný druh. Původ těchto bytostí pova?ují antropologové za velkou záhadu. Není jasné, odkud se vlastně vzaly. Rysy nenaznačují negroidní podobu, ale spí?e se blí?í kavkazské rase. Velkým otazníkem také zůstává jejich komplikované a velmi pokročilé opracování nástrojů, co? byzřejmě mohlo souviset s kapacitou jejich lebek. Objem mozku toti? činil v průměru 2300 cm3, co? je mnohem více ne? u současných lidí. Ve stejné vrstvě navíc archeologové nalezli kosterní pozůstatky zvířat, která nepocházejí z afrického kontinentu. ZMIZELI NEZNÁMO KAM
Číselné vyjádření poměru mozkové a obličejové části lebky činí u lidí z Mouillans pětku jedné, zatímco u moderních Evropanů jde o hodnoty tři ku jedné. Svědčí to o jejich vyvinutěj?ím mozku a také o ?modernizaci" obličeje. Výskyt těchto záhadných jedinců, obývajících před tisíci lety zřejmě jen úzký pás pobře?í, je tak zdánlivě nevysvětlitelný. Zmizeli stejně náhle, jako se objevili. NEMĚLI VŮBEC EXISTOVAT
?Se svým vysokým čelem a graciézní stavbou, kostí by tento jedinec vlastně vůbec neměl existovat. Zapadá spí?e do vzdálené budoucnosti. Vypadá to, jako by se objevil o dva miliony let dříve, ne? ve skutečnosti měl. Vědecké stati se mu v?ak téměř nevěnují. Pro odborníky je to zřejmě příli? velké tabu,? napsali ve své knize Moudré kameny z Icy němečtí autoři C. Petratu a B. Roidinger, podle jejich? názoru se datum výskytu prvních lidí posouvá s ka?dým novým nálezem o kus hlouběji do minulosti. JINĚ ÚMYSLY PŘÍRODY Jak navíc dále badatelé poukazují, ji? pouhá domněnka, ?e by lidstvo mohlo být staré dva miliony let či o něco více, je pro mnohé přijatelněj?í ne? výskyt člověka v ří?i dinosaurů. Jenom?e právě to je vyobrazeno na záhadných kamenech z lcy, o nich? jsme ji? několikrát psali v minulých číslech magazínu. ?Pravděpodobně jsme něčím víc ne? jen pouhým výsledkem nemilosrdného boje o pře?ití. Tenká ků?e, neochlupené tělo, lebka se slabými kostmi a vůbec celý organismus je přizpůsoben slu?bě mozku a jeho funkčním schopnostem. Zdá se, ?e příroda měla s řídícím orgánem dalekosáhlej?í úmysly;' domnívají se Petratu s Roidingerem. | Autor: administrator | Vydáno dne 01. 09. 2005 | 359 přečtení |  
| Zdroj: Cornelia Petratu, Bernard Roidinger, Moudré kameny z Icy
|
)
)
)