|
|
Pád meteoritu
|
Americká paleontolo?ka Gerta Kellerová svým vystoupením na leto?ní květnové konferenci geofyziků v New Orleans zpochybnila doposud v?eobecně přijímanou hypotézu. Podle paní Kellerové pád meteoritu na mexickém poloostrově Yucatan před pěta?edesáti miliony let nemohl způsobit masové vymírání veleje?těrů. Má ale pro svá tvrzení důkazy?
|
|
Gerta Kellerová
|
Badatelka svými závěry z výzkumů ohrozila impaktní teorii Luise Alvareze (1911-1988) o srá?ce Země s obřím kosmickým tělesem o průměru minimálně tři sta kilometrů, je? měla ve svých tragických důsledcích pozděi zahubit dinosaury. Překvapeným kolegům Kellerová vzkázala, aby si místo dvousetkilometrového Chicxulubu začali hledat jiný kráter, jen? mohl vládce druhohor z povrchu na?i planety vymazat.
KONTROVERZNÍ VĚDKYNĚ
|
|
Pád asteroidu
|
Její tým se vypravil hledat indicie přímo do Mexika. A výsledeky byly ohromující. Experti toti? zjistili, ?e mezi sedimenty skla, rozprá?enými v okolí po dopadu kosmického tělesa, a fosilními zbytky veleje?těrů existuje časový rozdíl a? tři sta tisíc roků. ?Myslím, ?e je to pro teorii dopadu chicxulubského meteoritu smrtelná rána," komentovala nová zji?tění Kellerová.
Její bádání v?ak okam?ité zpochybnil geofyzik Sean Gulick z texaské univerzity v Austinu. Zemi by pak musel prakticky ve stejné době zasáhnout jiný obrovský asteroid, co? je podle něj vysoce nepravděpodobné. Někteří odborníci v?ak výsledky zkoumání berou vá?ně a pova?ují uvedené důkazy za ,,celkem přesvědčivé?.
|
|
Kráter
|
Letos to nebylo poprvé, co se Kellerové podařilo vnést do vědeckých kruhů zmatek. Ji? předa dvěma lety ohromila účastníky podobného sympozia ve francouzském Nice. Tehdy přinesla výsledky z místa vzdáleného pouhých ?edesát kilometrů od Chicxulubu. Analýza 1500 metrů hluboké vrstvy, nazývané Yaxcopoil-1, se stala součástí mezinárodního projektu pro určení hranic mezi křídou (posledním obdobím druhohor) a třetihorami. Tedy údobí, kdy do?lo k nejmasověj?ímu vymírání ?ivočichů, mezi nimi i dinosaurů.
Paleontolo?ka ji? v té době prohlásila, ?e vznik kráteru předcházel vymření pravěkých zvířat o tři sta tisíce let. Odpůrci byli ov?em přesvědčeni, ?e zkoumané vzorky sedimentu musely pocházet ze sesouvajících se stěn .kráteru. Vědkyně přesto tvrdila, ?e paleomagnetické určení stáří a přesná analýza zkamenělin pochybení vylučují.
SKLO JAKO DŮKAZ
Aby se vyhnula dal?ím dohadům, začata letos pátrat a? dva tisíce kilometrů severně od obří jámy u městečka Rosebud. A úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Její tým odkryl asi dvoucentimetrovou vrstvu skla, co? je prokazatelně materiál z chicxulubského dopadu. Zhruba padesát centimetrů nad ní le?ely sedimenty zanechané bouřkami, které po katastrofě následovaly. A teprve a? 1,2 metru nad nimi se nacházel nahromaděný organický materiál z drobných rostlin a ?ivočichů, kteří podléhali hromadnému vymírání.
Gerta Kellerová nedávno získala od americké Národní vědecké nadace peníze na dal?í sondy, které připravuje na podzim v roce 2006 v Brazílii, na protilehlé straně kráteru. Doufá, ?e tento vrt definitivně ?umlčí" její protivníky.
)
)
)
)
