Doba ledová nebyla.

Nepřetr?ité sně?ení vytvořilo v Evropě a v Severní Americe pevninský ledovec o obrovské tlou??ce. Ten ale během několika desítek let zase roztál.

V mnoha učebnicích se mů?eme dočíst, ?e před přibli?ně dvěma sty tisíci lety zasáhla Evropu i Severní Ameriku mrazivá smr?t' a chladné počasí skončilo teprve před zhruba deseti tisíci lety. Na základě některých nesrovnalostí a nových důkazů v?ak čím dál více vědců připou?tí, ?e období mrazu a sněhu mohlo trvat mnohem krat?í dobu.

Ostatky zhruba sedmnáctiletého chlapce v typické skrčené poloze pokrývá vrstva ?lutého jemného písku. Hoch podle v?eho zmrzl při jídle a pak ho zasypal dé?? magmatického popela.

    První rozpor s teorií ledové doby nastane, kdy? se podíváme na malby dávných umělců. Například obrazy, nalezené ve francouzské jeskyni Chauvet-Pontd´Arc, zpodobňující neobyčejně realisticky zachycené scény lovu. Zará?ející v?ak je, ?e vyobrazení lovci jsou bez jakýchkoliv pochyb nazí. S o?těpy v rukou pronásledují nosoro?ce, lvy a slony.

    Průzkum stáří těchto kreseb přinesl ?okující zji?tění. Pračlověk je vytvořil před nejméně patnácti tisíci lety. V té době měl v?ak je?tě celou Evropu pokrývat mohutný pevninský ledovec.

    SUBTROPICKÉ PODNEBÍ

    Svědectví jeskynních maleb z Francie záhy stvrdily i kosterní nálezy. V Německu, Francii a dokonce také v Dánsku a Norsku byly vykopány 15 a? 20 tisíc let staré pozůstatky panterů, daňků, lvů, tygrů a dokonce rovně? slonů a hrochů. V?e ukazuje, ?e před několika desítkami tisíc let panovalo na starém kontinentu horké subtropické klima. To je ale v příkrém rozporu s teorií ledové doby.

Daněk, vyobrazený neznámým jeskynním umělcem, rozhodně nepatří mezi zvířata ledového pásma.

    Někteří vědci se je?tě sna?í hypotézu o ledové době zachránit. Profesor Charles Lyell například tvrdí, ?e tropická zvířata prý putovala v?dy v létě z Afriky do Evropy, aby se tu ochladila, a na podzim se zase vracela zpět. U vět?iny zoologů budí tento názor jen pobavený úsměv.

    Existují také ale i dal?í důkazy, je? prokazují nereálnost doby ledové. Biologové si u? dlouho lámou hlavy nad tím, proč před přibli?ně deseti tisíci lety do?lo náhle k obrovskému vymírání mnoha druhů. Z povrchu světa tehdy zmizelo téměř osmdesát procent ve?kerého zvířectva.

    OSTATKY SKRČENCŮ

    Zastánci teorie ledové doby tvrdí, ?e tvorové podlehli chladnému podnebí. Proč ale zvířata vyhynula na samém konci mrazivého údobí, kdy? se jim po mnoho desítek tisíc let zimy dařilo velmi dobře? Tento rozpor učebnice raději neře?í.

Zmrzlí lidé mívají u sebe velmi často předměty denní potřeby nebo zbraně.

    Zcela jistě je zajímavé, ?e nalezení ?ivočichové vypadají, jako kdyby je mrazivá smrt zastihla naráz. V ?aludcích mnoha z nich byly nalezeny je?tě nestrávené zbytky potravy. Pozoruhodné jsou takté? kosterní pozůstatky lidí. Po celé Evropě i v Severní Americe jsou nalézány lidské ostatky v nepřirozené poloze. Mrtví sedí či le?í s koleny přita?enými k bradě a v těsné blízkostí mají zbraně a předměty denní potřeby. Podle archeologů jsou tito takzvaní "skrčenci" důkazem jednotného pohřebního rituálu. Zará?ející ale je, ?e to byly vět?inou mladé osoby. Daleko spí? jde o jedince, které náhle, doslova v několika minutách, zasáhl třeskutý mráz. Ne??astníci se pouze stačili zoufale skrčit a vzápětí zemřeli zimou.

    Nikdo také dosud nevysvětlil, proč ostatky "skrčenců" přikrývá nános ?lutavého písku či spra?e. Geologický rozbor této hmoty je ?okující. Jde o vyvřelou horninu, která byla nesmírně prudce ochlazena. Pás této nerostné látky se táhne od Evropy přes Asii a? do Ameriky. Jak vůbec vznikla?

    DRTIVÝ DOPAD

    Na základě těchto a mnoha dal?ích indicií formuloval profesor Joachim Walther z Lipska zcela odli?nou hypotézu. Podle něho ?ádná dlouhá ledová doba neexistovala. A? do doby před přibli?ně deseti tisíci lety se naopak na?e planeta podobala kvetoucímu ráji, plnému zvěře a rostlinstva. Umo?ňovala to stabilní zemská osa, kolmá k rovině ekliptiky.

    Pak ale při?el zlom. Země se srazila s obrovským asteroidem či kometou. Vesmírné těleso se zřítilo do Pacifiku a prorazilo kůru planety. Miliony krychlových kilometrů ?havého magmatu se vypařily do atmosféry. Současně se zvedly gigantické vlny tsunami, vysoké přes 400 metrů, které zahubily vět?inu ?ivota.

Vody, které přinesly přívalové vlny, se spojily s proudy de?tě a vymlely v krajině obrovská hluboká údolí. Jedním z nich je i proslulý Grand Canyon.

To ale nebylo v?echno. Stra?livým nárazem se vychýlila zemská osa a začala se kývat sem a tam. Na povrchu Země se to projevilo ohromnými mrazivými smr?těmi. To, co nezabily vlny, zahubil třeskutý mráz. Lidé i zvířata během několika minut a? hodin zmrzli. Pak se z nebe spustil pří?erný liják, který se změnil v přívaly sněhu. Mrtvoly zasypala spra? rozpu?těná ve vodě a potom je přikryl bílý příkrov. Sně?ilo údajně nepřetr?itě několik měsíců a vrstva sněhu se změnila v mohutné ledovce.

Mrazivé údobí trvalo prý jen několik málo let. Postupně začaly teplotní křivky zase pomalu stoupat. Osamocené ostrůvky pře?iv?ích lidí a zvířat se počaly zvolna mno?it. Tvář Země ale ji? byla úplně jiná. Objevilo se střídání ročních dob a ?ivotní podmínky u? nikdy nedosáhly situace před katastrofou.

| Autor: Administrator | Vydáno dne 12. 08. 2005 | 911 přečtení |

| Zdroj: Ing. Vladimír Červinka