 |
|
|
|
denik ostravaka
NOVÉ KNIHY Vydavatelství REPRONISostravak ostravskiFormát A5, bro?ovaná vazba, 84 stran, vydání první, doporučená cena 59 Kč V prosinci se zrodil fenomén zvaný "Ostravak". Internetový deníček v ostrav?tině na adrese www.ostravak.bloguje.cz nav?tívilo během prvního čtvrtroku více ne? 330 000 čtenářů. Podtitul O jednym cypovi z Ostravy napovídá, ?e si zase jeden člověk umí u?ít legraci ze sebe sama a navíc doká?e bavit tisíce vděčných náv?těvníků svého blogu. Předev?ím ú?asná lehkost jeho vyprávění a vtip jsou tím, po čem prahnou jeho pravidelní i příle?itostní čtenáři. Svérázná ostrav?tina je potom tře?ničkou na slaďoučkém ?lehačkovém dortu, bez kterého si neumí někteří z nás ji? představit ranní vstávání. O autorovi:Test: kdo je Ostravak? Tu? taki něnapadny pajta? z Ostravy, co tu me?ka a rad pi?e, co se mu přyhodilo. Je to taki obyčejny člověk, co si ?ije ten svuj normalni ?ivot, rano na ?ichtu lokalku, tam bucha? osum hodin, jakesyk to ?radlo v kantyně, ale to neni nic k chlubeňu, bo tam vařa hor?i jak na vegetaryjanskim taboře, jak dojdě zelenina. Odpoledně zpatki dom, jakesyk ty noviny, kni?ka, dyvidyčko a nebo s partyju na jedno dvě. ?ak to znatě sami. Co se tyka věku, tu? po ?ichtě sy přypada na padesat, ale jak idu kolem mlade robki, tu? to mu je jednadvacet. Mo?na se ka?dy den potkavatě. A nebo nakoněc ? Ostravak mo?e? by? aji ty... A včil čtenařu, dumej :-) Ukázka: Sem nascypany 21. února 2005 V patek rano sem staval rozlamany jak studentska peče?. Cely člověk mě bolel jak kdybysem sebu bechnul ze schodu. Taktak sem se doplazyl do kupelki umyt. Bylo mi tak zle, jak kdy? sem raz povečeřal sma?ene ?ampijony a zapil to vinem. Pala se mi motala jak po hodině na husenkove draze. Tu? tak přece němo?u do roboty! Poslal sem Kamilovi ezemesku, ?e mi je chujovo a idu do dochtora a pomalu sem vyrazyl. V čekarni bylo ludi jak věřytelu před Grosovym barakem, tu? ta chřypka, o kere mluvili na Nově, asy budě pravda. Postavil sem se do rohu, kaj bylo volno a čekal. Na řadu sem přy?el za dvě hodiny, jak u? sem viděl v?ecki svate a sly?el tolik historek, ?e by se z teho dala napsa? kni?ka ?Domácí lékař pro na?e nejstar?í občany?. Sestra mi nacpala teploměr pod pazuru a cosyk spisovala. Za chvilu mi ho vytahla, zacvičila obočim a pravila mi, ?e dněskaj mam střybrnu medajlu za teplotu se svojimi třycetosum osum. Zlatu pry měla jedna robka, kera to vytahla a? na třycetdevět ?est. Potem mi dala obrazek s veverku za druhe misto, kartu a poslala mě za dochtorem. Ten mě přyvital a se slovami ?Vy ste tady nebyl pěkně dlouho, to si uděláme i preventivku? mi mrknul do krku, poslechnul sy mě a řeknul mi, ?e mam chřypajzňu. Potem chvilu čučel do karty a zystil, ?e mam aji těsně před pro?vihlym tetanem a u?u? chtěl chista? iněkcu, ale včas sem ho zarazyl dotazem, esli mě to přy te chřypce nězabije. Cosy zafrfňal pod nos a skřyňku s iněkcami zas zavřel. Potem se mě e?tě ptal na ruzne capiny, kolik va?im a měřym, esli němam rani teploty a esli němam hemerojdy. Asy vycytil moju něistotu, bo mu blisklo v oku a natahoval se pro gumove rukavice, ale mi se jaksyk zamotala pala a taktak sem se chitnul stolka, tu? pochopil, ?e něbudě nic. Napsal mi jakesyk pra?ki a tyden něschopenki. Cestu dom sy pamatuju tak matně. Dokavaď sem byl venku, chtěl sem sy zajis? do lekarni pro ty pra?ki, abych u? němusel z lu?ka a člověku je hned lep?i, jak je chory a mo?e do sebe cosyk haza?, ne? enem le?et. V lekarni sem sy vystal řadu pěti ludi. Předemnu stal Razovity Občan Města (zkraceně ROM), kery chtěl cosyk na opar. Celkem pěkna robka za pultem mu podala jakusyk mas? a u? ?ukala na pokladni cifru stoosumdesatpět korun. Rom zapraskal fusyskami a zoptal se, esli by neměla cosyk levněj?iho. Robka se nafuněně natahla do regalu a podala mu inu krabičku a pry stodeset korun. Te? se mu to nězdalo a e?tě se zoptal, esli něma cosyk uplně obyčejneho. Baba zakrutila očami, co?e to su dněskaj ludě za socki, hrabla dolu pod pult a vytahla stejně velku krabičku a nacvakala na pokladni ?tyrycetpět korun. No u? mi taka sympatycka něpřypadala. Dal sem ji recept, zaplatil dvěsta za pra?ki a odmotal se dom. Doma sem poslal Kamilovi dal?i ezemesku, esli by se odpoledně něstavil pro nemocenski listek, uvařyl sem sy čaj, převlek se do pi?ama, ze?ral prvni pra?ek a zalehnul. Ne? sem usnul, napadlo mě, ?e robka doma neni taka ?patna věc. Kdy? u? nic, aspoň by mi mohla vařy? čaj a podava? čiste papiry na psani zavěti. Český rozhlas Ostrava ho bude vysílat během prázdnin v?dy v sobotu od 18:30 v rámci pořadu Podvečerní čtení. Jde o cyklus autorských čtení moravskoslezských spisovatelů. Tentokrát ale ostravský rozhlas udělal výjimku. "Autor chce zůstat i nadále v anonymitě a zůstává neznámý i pro nás. Jednali jsme s ním pouze zprostředkovaně přes vydavatele kni?ní podoby deníku. Proto tentokrát své dílo nebude číst přímo autor, jak je v Podvečerním čtení zvykem," vysvětluje ?éfredaktor Českého rozhlasu Ostrava Richard Piskala. Zá?itky Ostravaka Ostravskeho tak rozhlasovým posluchačům zprostředkuje Vladimír Polák, herec Národního divadla Moravskoslezského. | Autor: administrator | Vydáno dne 11. 07. 2005 | 3360 přečtení |  
|