 |
|
|
|
Poslední let ?tefánika
RYTÍŘ ČESTNÉ LEGIE
Proslulý vědec, astronom, vojenský pilot, diplomat a politik Milan Rastislav ?tefánik je vedle T. G. Masaryka a Edvarda Bene?e právem pova?ován za jednoho z nejvýznamněj?ích zakladatelů Československa.
Od roku 1904 působil v paří?ské hvězdárně, o osm let později se stal francouzským občanem a roku 1914 byl jmenován rytířem Čestné legie. Předná?el rovně? v Oxfordu, účastnil se expedic za pozorováním zatmění Slunce, podílel se na stavbě observatoře na Tahiti, studoval sluneční korónu a vědecké zásluhy si připsal i vytvořením nové koncepce spektroheliografu. Přesto ho vlastně příli? neznáme a jeho portrét ve vojenské čepici se ?títkem zůstává pro vět?inu z nás jediným seznámením s touto bezesporu významnou osobností.
PODEZŘELÁ STŘELBA
Přes v?echny zásluhy zůstal Milan Rastislav ?tefánik málo známý. Podobné zapomnění jako by postihlo i jeho smrt. Vy?etřování havárie letounu ustrnulo na mrtvém bodě, přesto?e nejasnosti začaly brzy vyplouvat na povrch. Co mohlo způsobit tak nenadálou katastrofu?
Hovoří se o prudkém zhor?ení místních meteorologických podmínek, ale mnoho přívr?enců se přiklání k teorii o jeho sebevra?dě nebo podezření, ?e kdosi nechal letadlo sestřelit. Ostatně z výpovědí svědků čekajících na ?tefánikův přílet vyplývá, ?e krátce před zřícením dvojplo?níku byla sly?et střelba.
Mohl být brigádní generál a ministr vojenství v první vládě ČSR opravdu natolik nepohodlnou osobou, ?e by se jeho nepřátelé nezastavili ani před vra?dou?
UPOZORNĚNÍ NA DEFRAUDACI
Podle některých svědectví si ?tefánik znepřátelil vlivné politiky ve chvíli, kdy v roce 1918 otevřeně poukázal na mo?nost zpronevěry sbírky amerických Čechů a Slováků ve prospěch financování zahraničního odboje. T. G. Masaryk svěřil získaný obnos do rukou Edvarda Bene?e a právě po něm ?tefánik po?adoval vyúčtováni.
Doktor Bene? obvinění odmítl, stejně jako argument v podobě článku z francouzského deníku Petic Parisien, podle kterého prohrál v Monte Carlu velké sumy peněz. Generál tehdy ministrovi zahraničních věcí dokonce pohrozil Národním soudem.
Otázka osudu peněz amerických krajanů zůstala nevyře?ena i po ?tefánikově smrti. Je?tě v roce .1932 na problém znovu upozornil organizátor sbírky a vůdce prvního odboje Karel Pergler, který mezitím zastával funkce velvyslance v USA a Japonsku a byl zvolen poslancem. Proto?e v?ak získal také americké občanství, byl jako nepohodlný cizinec pravděpodobně na pokyn Edvarda Bene?e neprodleně vyho?těn ze země.
ROZKAZ K SESTŘELENÍ
První zprávy o intrikách proti ministrovi vojenství se vynořily u? v roce 1918. Konzulovi nového československého státu v Paří?i majoru ?teflovi se dostaly do rukou informace, ?e pokračuje sni?ování věhlasu generála ?tefánika mezi politiky vinou pomluv, jejich? autorem měl údajně být samotný Bene?. Existovaly prý dokonce i dokumenty svědčící o přípravě atentátu. Vra?edný útok se měl odehrát při cestě vlakem z Itálie. ?tefánik se v?ak o hrozbě atentátu předem dozvěděl a pro návrat domů zvolil raději letadlo...
Dal?ím důkazem pro konspirační teorii ?tefánikovy smrti je neveřejný proces s vojáky, kteří na dvouplo?ník opravdu stříleli. Při přeletu letounu nad dělostřeleckými kasárnami ve vý?i asi sto metrů vypálili salvu z pu?ek a potom stroj ostřelovali je?tě jednotlivými ranami. ,?Dostali jsme rozkaz sestřelit blí?ící se nepřátelské maďárské letadlo,? tvrdili tehdy ob?alovaní. Soudní projednávání bylo v?ak náhle přeru?eno a celá zále?itost zmizela kdesi v hlubinách archivů.
BYLA TO VRA?DA!
Na podezřelé okolnosti katastrofy upozornil jako jeden z prvních ?tefánikův bratr Igor.,,Generálovu smrt nezapříčinila náhoda, to byla úkladná vra?da! Na to poukazují mnohé stopy, které čekají na vy?etření;' napsal v otevřeném dopise, který uveřejnily Národní noviny v Martině. Igor doufal, ?e dojde k soudní ?alobě a praví viníci, skrývající se v pozadí, budou usvědčeni. Členy několika sestavených komisí v?ak jmenoval Hrad a v?echny dospěly k jednoznačnému závěru: ne??astná náhoda.
?tefánikovu smrt se mnozí pokou?ejí vysvětlit prudkým poryvem větru nebo generálovou náhlou indispozicí, při které klesl na řídicí páku a způsobil havárii. Své zastánce má také teorie o sebevra?dě mu?e, který se údajně nedokázal vyrovnat s častými chorobami i intrikami svých politických soupeřů. Ti, kdo osobně M. R. ?tefánika znali, kroutí hlavou: člověk jeho charakteru by v takovém případě nikdy nevzal s sebou na onen svět tři nevinné lidi.
Mu?, který pro?lapal Masarykovi a Bene?ovi cestu k vytvoření československého státu a získal si respekt evropských politických ?piček, nedostal mo?nost ve své práci pro vlast pokračovat. Snad jednou archivy vydají konečný a jednoznačný důkaz o tom, jak a proč zahynul. | Autor: Administrator | Vydáno dne 13. 06. 2005 | 2330 přečtení |  
|
Ji? ?estaosmdesát let uplynulo od chvíle, kdy v troskách italského letadla zahynul význačný slovenský politik Milan Rastislav ?tefánik. Co se tehdy 4. května 1919 vlastně stalo? Okolnosti tragického skonu spoluzakladatele Československé republiky dodnes nejsou spolehlivě objasněny.
Měl to být slavný den. Oblíbený diplomat a důstojník se po letech vracel do vlasti, aby se zapojil do budování nového státu. Poté, co se podílel na urovnání sporu mezi Itálií a Francií, nasedl 4. května dopoledne ?tefánik do dvojplo?níku Caproni Ca 33 spolu se dvěma italskými piloty a mechanikem, let z italského leti?tě Campo Formido nedaleko Udine proběhl bez nejmen?ích potí?i a do přistání v Bratislavě zbývalo pouhých několik minut.
Svědkové později vypověděli, ?e blí?ící se letoun náhle zakolísal a vzápětí se zřítil k zemi. V hořících troskách nedaleko Ivanky pri Dunaji le?elo i tělo generála. Opustil svůj národ dříve, ne? se stačil vyhoupnout do čela ?ebříčku popularity.
