 |
Nositelka Nobelovy ceny za
fyziologii a medicínu Barbara McClintocková tvrdila, ?e buňky jsou schopné
my?lení |
Rostliny prý velmi pozorně zkoumají své okolí, spekulují o budoucnosti a často také doká?í předvídat. Navíc dobývají území a porá?ejí nepřátele. Podle mnohých odborníků disponuje květena jakýmsi druhem my?lení. Vědci tak stále častěji debatují o samotné podstatě přírodní inteligence.
Dnes ji? víme, ?e i nenápadná popínavá vodní rostlina doká?e rozpoznat přítele či protivníka. Hořčice bílá zase ztrácí schopnost orientace v prostoru, pokud sejí odřízne ?pička kořínku, jakýsi ?krobovitý "mozek" komunikující s ostatními částmi byliny. A také ?e třeba přízemní no?katec ?títkovitý plánuje svůj růst a? dva roky dopředu, přičem? počítá s nejrůzněj?ími rozmary počasí. ?My?lenka inteligence vyplývá z velice úzkoprsého názoru, ?e co je obecně roz?ířené v ?ivotě, nále?í pouze člověku. Na?těstí se ji? ale postoj lidí vůči floře začíná pomalu, ale od základu zcela měnit,? tvrdí uznávaný biochemik Anthony Trewavas z Edinburské univerzity ve Skotsku.
 |
|
Známky inteligence
projevují například vodní rostliny, které doká?í rozpoznat přítele či
protivníka |
OVLÁDAJÍ GEOMETRII
Úvahy na téma rostlinného ?mozku" podnítil na botanických konferencích ji? mnohokrát vá?nivé debaty. Skeptikové s úsměvem poukazují na skutečnost, ?e květena není schopna zamilovat se, péci koláče nebo hloubat o poezii. V této souvislosti se nabízí otázka, jestli lze jednoduchou reakci na okolní prostředí skutečně pova?ovat za aktivní a cílené rozumové chování.
Genetička Barbara McClintocková (1902-1992) zastávala názor, ?e buňky jsou jednoznačně schopné my?lení. Při přebírání Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu v roce 1983 dokonce prohlásila, ?e jsou vnímavé ke v?emu, co se v nich odehrává, činí moudrá rozhodnutí a jednají podle nich. Také proslulý britský přírodovědec Charles Darwin se zmiňoval ve svých studiích o?mozcích" na ?pičkách kořenů.
 |
|
U hořčice bílé
vědci zjistili, ?e pokud bylině odříznou svrchní část kořenu, ztratí
schopnost orientace v prostoru |
V současné době někteří vědci tvrdí, ?e rostliny komunikují mezi sebou a hmyzem nejen kódovanými plynnými výpary, ale ?e také prostřednictvím buněčných kalkulací provádějí euklidovské výpočty v oblasti geometrie. ,,Pokud přijmeme fakt, ?e díky inteligenci si lze osvojit a pou?ít znalosti, pak jsou rostliny absolutně plně inteligentní," domnívá se biolo?ka leslie Sieburthová z Utahské univerzity v Salt lake City.
OTÁZKA SEBEUVĚDOMOVÁNÍ
Z filozofického hlediska je v této otázce klíčovým objevem skutečnost, ?e dva oddenky či klony z té?e mateřské rostliny se chovají naprosto odli?ně, i kdy? vznikly za stejných podmínek. ,,Dnes ji? víme, ?e u květeny existuje jistá, schopnost sebeuvědomování, co? je naprosto neobvyklé a výjimečné. Pořád v?ak převládá názor, ?e jde o jednoduché organismy, které se reprodukují v květináčích" říká skotský doktor Trewavas.
Mnozí vědci po celém světě také stále zkoumají záhadu signální transdukce neboli způsob, jak genetický, chemický a hormonální řád ovlivňuje slo?ité chování flóry. Skeptikové zastávají názor, ?e se jedná o produkt mechanických pokynů ovlivněných genetickými vlastnostmi. I přes intenzívní výzkumy v?ak zůstává záhadou, jak vlastně rostlinné rády fungují a jak se formulují.
 |
|
No?katec
?tíkovitý plánuje svůj růst a? dva roky dopředu, přičem? kalkuluje i s
rozmary počasí |
ROSTLINNÉ NEUROTRANSMITERY
Američtí experti ze Severní Karolíny nedávno objevili, ?e rostliny mají neurotransmitery podobné lidským. V rámci dal?ích studií se nyní zaměří předev?ím na zkoumání přesného stanovení jejich molekulárních hodin, podle nich? vědí, kdy přesně mají růst a kvést. Nejnověj?í poznatky z této oblasti botaniky si pak odborníci vymění na Prvním sympoziu o neurobiologii rostlin, které se konal v době od 17. do 20. května ve Florencii. Debata byla o problematice inteligence.
Av?ak přesto v?echno je pro bě?nou rostlinu stále velmi slo?ité vzbuzovat u lidí respekt coby ?ivé organismy, a to dokonce i mezi badateli, kteří je podrobně zkoumají. ?Měl jsem sousedku, která v?dy s úzkostí pozorovala, jak si pořizuji rostliny, zapomínám je zalévat, opět je kupuji a vyhazuji. Kdy? se pak navíc dozvěděla, ?e jsem botanik, málem omdlela," uvedl doktor Sieburth z Utahské univerzity.
