Na území Slezska jsou krasové jeskyně zastoupeny téměř výhradně v jesenické oblasti, kde se nacházejí známé a veřejnosti přístupné jeskyně Na Pomezí a Na ?pičáku, které v?ak územně spadají do kraje Olomouckého. Na území Moravskoslezského kraje je vět?ina jeskyní nepřístupná, či přístupná jen velmi tě?ko. Méně známé jsou jeskyně v oblasti Vrbno - Zlaté Hory či u Heřmanovic.
|
|
Skála s vodou
|
V Heřmanovickém krasu, výchozu krystalických vápenců na svazích Jedlové, byla v roce 1949 objevena Heřmanovická jeskyně s drobnou krápníkovou výzdobou, která má dnes také umělý vchod. Přímo v Heřmanovicích se nachází jeskyně v lomu. Na levém břehu Černé Opavy u obce Mnichov, která je částí Vrbna pod Pradědem, se v nedalekém vápencovém lomu nachází malá krasová jeskyně, která je v?ak veřejnosti - nepřístupná.
Pseudokrasová Matějovická jeskyně se nachází na Osobla?sku nedaleko Matějovic na pravém břehu říčky Hrozová. Je to přírodní zajímavost vytvořená v křídovém vápnitém pískovci. Má chodby o délce 11 a 23 metrů se ?ířkou a vý?kou okolo 4 metrů. Je neznačená a tě?ko přístupná.
|
|
?tramberk
|
Nejvy??í bod výrazného masivu godulského pískovce, hora Kněhyně, skrývá pod svým vrcholem na východním svahu mnohé pseudokrasové tvary. Nachází se zde i přírodní památka Kněhyňská jeskyně, která je veřejnosti nepřístupná. Je významným reprezentantem pseudokrasových útvarů Beskyd s průleznými prostory o délce 280 metrů a celkové hloubce podzemních prostor 57,5 metru.
|
|
Jeskyně ?ipka
|
V ji?ní části kraje, v Podbeskydské pahorkatině v izolovaných ostrůvcích jurských vápenců, se rozprostírá ?tramberský kras, jeho? nejznáměj?í a veřejnosti přístupnou jeskyní je ?ipka. Jeskyně ?ipka na severním svahu vrchu Kotouč nad městečkem ?tramberk je jedním z nejvýznamněj?ích archeologických nalezi?? a jedním ze tří, spolu s jeskyněmi Kůlna a ?védův stůl v Moravském krasu, na?ich nalezi?? kosterních pozůstatků neandertálce.
|
|
Vějířek
|
Dnes z prastaré jeskyně zůstala jen skalní brána a torzo podzemní síně se zbytky chodeb o délce okolo 60 metrů, Nejvýznamněj?ím nálezem je čelist dítěte neandrtálského člověka stará více ne? 40 000 let. Bohu?el byl tento výjimečný nález zničen při po?áru zámku v Mikulově, kde byl součástí depozitáře Moravského zemského muzea. Prostředím ?tramberska byl v mládí inspirován ke svým pozděj?ím prehistorickým rekonstrukcím malíř Zdeněk Burian.
Velká část vrchu Kotouče padla za obět vápencovému lomu. Jeskyně ?ipka je dnes součástí příměstského Národního sadu a její torzo je volně přístupné. Z plo?iny před jeskyní je nádherný výhled na historické centrum ?tramberku s pověstnou Trúbou na Bílé hoře.
|
|
Hrad Sovinec
|
Na Bílé hoře naproti Kotouči najdeme zajímavé místo, kterému se říká Čertův kámen - prý tady upustil balvan samotný ďábel. U paty kamene byla upálena i jedna mladá čarodějnice.
Součástí moravskoslezského podzemí jsou i nesčetné podzemní chodby hradů a zámků. Jedny z mála přístupných nalezneme pod hradem Sovinec. Vá?e se k nim dokonce pověst, ?e původně pokračovaly mnohem dále, a? do samotné obce. Prý zde existovaly tajné chodby do některých domků v obci - těm chalupám se pak říkalo ?sedm strá?ců". Hrad byl prakticky nedobytný, ale v roce 1643 se na?el zrádce, místní kovář, který obléhatelům (?védům) ?sedm strá?ců" prozradil a Sovinec byl obsazen ?védským vojskem.
|
|
Krápničky
|
Ochráncem kraje kolem hradu Sovinec byl v?dy sv.. Hilarius. Dokonce v jediné pověsti o skřítcích z jeskyně víl vystupuje pidimu?ík Hilar.
?kála podzemních prostor kraje zahrnuje i armádní bunkry. Na Opavsku vyniká soustava pevností v okolí Opavy a Hlučína, která vznikla v době ohro?ení mladého československého státu ve 30. letech 20. století.
|
|
Pevnost Darkovičky
|
Nad Hlučínem, severně od vsi Darkovičky, se nachází Areál československého opevnění. Historicko-muzejní expozici tvoří tři pěchotní sruby s jedním lehkým opevněním. Od rozcestí v Markvartovicích sem vede vlastivědná stezka. Mezi ?jeskyně" vytvořené člověkem patří i důlní díla, na která je Moravskoslezský kraj opravdu bohatý. Vět?ina z nich je skrytá a nepřístupná. Některá z nich jsou v?ak přece jen zpřístupněna a umo?ňují jedinečný vhled do útrob země.
Břidlicový důl Staré Oldřůvky le?í v údolí Budi?ovky. Kvalitní břidlice se zde tě?ila ji? koncem 19. století a byla pou?ita i na opravu střechy Národního divadla v Praze. Tento poslední dochovaný břidlicový důl je mo?né po předchozí dohodě také nav?tívit. Nedaleké Muzeum břidlice nalezneme v Budi?ově nad Budi?ovkou.
Nad levým břehem Odry na okraji Petřkovic se nachází Hornické muzeum OKD a národní přírodní památka Landek. Historie místa sahá a? k nejstar?ímu osídlení. Svá táboři?tě tu měli u? pravěcí lidé. Později bylo na návr?í slovanské hradi?tě a je?tě později středověký hrad. Uhelné sloje pod Landekem daly základ ostravskému hornictví.
|
|
Důl Urx
|
Hornické technické muzeum funguje jako skanzen a nabízí expozice základních důlních profesí, důlních svítidel a osídlení Landeku. Zpřístupněno je zde 250 metrů chodeb. K vidění je také rekonstrukce sídli?tě lovců mamutů, kteří jako pivní na světě pou?ívali černé uhlí jako palivo.
Na Frýdecko-Místecku na severním okraji Paskova se nachází hornicky skanzen dolu Paskov, který je umělým dolem a ukázkovou ?tolou. Zařízení slou?í předev?ím jako cvičná ?tola a od roku 1993 je také zpřístupněno ?iroké veřejnosti.
Přípomínky
Podzemí
06.10.2005 - 22:07
V článku o podzemí ze dne 12.5.2005 máte drobnou nepřesnost.Na Osobla?sku neexistuje ?ádná pseudokrasová jeskyně(Matějovická).Jedná se o torzo celkem starého dolu na tě?bu pískovce.Dostupných je asi 30 metrů.
Stejnou chybu má uvedenou i turistická mapa č.58 z Edice klubu českych turistů.
V samotném dole není nic moc k vidění,pouze vět?í mno?ství odpadků.
S pozdravem R.N. ČSS 7-11
Děkuji panu R.N. za velice dobrou přípomínku. Jiří Hrubý
)
)
)
)
)
)
)
)