 |
|
|
|
?Historické otazníky?Nejasný konec u Lipan  Na návr?í poblí? vesnice Lipany se dne 30. května 1434 odehrála bitva, která se zapsala do dějin jako tragédie českého národa. V krvavé seči se tu tehdy střetla spojená táborsko-sirotčí polní vojska s kali?nicko-katolickou armádou panské jednoty. I po tolika staletích v?ak stále nejsou některé podivné kroky velitele táboritů Prokopa Holého objasněné. Je krutým paradoxem dějin, ?e mnohé události bývají pozděj?ími historiky překrouceny a interpretovány často odli?ně od skutečnosti. Tomuto osudu se nevyhnulo ani lipanské střetnutí. Je?tě dnes se ve vět?ině učebnic dočteme, ?e tato bitva znamenala tragédii českého národa a konec nejslavněj?ího období na?í historie. Je to ale pravda? Ignorování klidu zbraní Hned v úvodu je nutné poznamenat, ?e husitské války představovaly naopak temné a velice krvavé období. Také kali?nická vojska nebyla slo?ena z ?ádných beránků či obhájců prostého lidu, jak se nám sna?ili namluvit vlastenečtí buditele. Byli to neobyčejně tvrdí válečníci, kteří v pravém slova smyslu ?ne?ivili nikoho?. České království, představující v předchozích staletích střed Evropy, se po patnáct let trvajících bojích ocitlo v hluboké krizi. Jedinou spásou pro tě?ce zkou?enou zemi, kterou kromě neustále bratrovra?edné války su?ovaly i smrtící epidemie a hladomor, bylo okam?ité uzavření míru. Ten byl nakonec ujednán 11. listopadu 1433 na takzvaném Svatomartinském zemském sněmu. Zástupci v?ech znesvářených stran si tu konečně podali ruce. Av?ak táborská a sirotčí polní vojska se závěrům schůzky nepodřídila. Marné byly v?echny výzvy ke smíření. Neuspěl ani Zikmund, který sliboval, ?e z nich učiní elitní oddíly proti Turkům. Nakonec nezbylo nic jiného ne? proti síle postavit zase brannou moc. Do čela narychlo zformované kali?nicko-katolické armády byl zvolen husitský hejtman Divi? Bořek z Miletínka. Polní vojska vedl obávaný vojevůdce Prokop Holý. Obě strany se střetly 30 května 1434 u Lipan. Pokračování pří?tě.| Autor: administrator | Vydáno dne 24. 10. 2004 | 833 přečtení |  
| Zdroj: Ing. Vladimír Červínka
|