KPHMO
Dnešní datum: 01. 02. 2021   
 

Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Weblinks :: Web

 

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 62 nalezených)

| 0-15 | 15-30 | 30-45 | 45-60 | 60-62 |
Moravskoslezská doprava

Z Prahy do Ostravy bezkonkurenčně

Pendolino Pro cestování na trase Praha? Ostrava má nejlep?í cestovní dobu vlak SuperCity Pendolino, který trasu zvládne za 3 hodiny a 9 minut, vlaky EuroCity a InterCity urazí tuto vzdálenost za 3 hodiny a 42 minut a zastávkový rychlík za 4 a? 4,5 hodiny. To pochopila i společnost České aerolinie, která od samého začátku zařadila vlaky SC Pendolino do své nabídky.

| Autor: administrator | Vydáno dne 15. 03. 2007 | 709 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek
Moravskoslezská doprava

Auta stála, letadla nelétala, ale vlaky jezdily spolehlivě, říká Karel Loprais

Kdy? českými médií proběhla zpráva, ?e Ale? Loprais získal ve svém premiérovém startu na Rallye Lisboa?Dakar 2007 pro svůj tým po čtyřech letech opět medailové umístění, v?ichni jsme měli radost. Po ?esti vítězstvích Karla Lopraise z let 1988, 1994, 1995, 1998, 1999, 2001 a dal?ích medailových umístěních v kategorii kamionů snad nikdo nepochybuje, ?e tatrovácká značka na stupně vítězů patří.

| Autor: administrator | Vydáno dne 07. 03. 2007 | 176 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek
Moravskoslezská doprava

České tramvaje míří za oceán

Inekon Trams



Ostravská společnost Inekon Trams, součást skupiny Inekon, dokončila na konci loňského roku první tři z celkem devíti tramvají určených pro tři americká města. Hodnota celé zakázky se pohybuje kolem 500 milionů Kč.

Zatímco v plzeňské ?kodovce nebo pra?ské továrně ČKD mají s výrobou nejen tramvají, ale obecně dopravních prostředků poměrně dlouhé zku?enosti, v Ostravě je tomu jinak. Výroba tramvají se tam dostala tak trochu náhodou. Prvotním cílem společnosti Inekon Group, která vznikla v roce 1990, toti? měla být podpora vývozu produkce českých strojírenských podniků. Později se její činnost zaměřila více na vývoj vlastních tramvají, které se v?ak vyráběly v Plzni. Kdy? v roce 2000 spolupráce se ?kodou skončila, novým partnerem Inekonu se stal Dopravní podnik města Ostravy.

O rok později obě firmy zalo?ily společný výrobní závod, který na?el zázemí v dílnách dopravního podniku. Poslední vět?í změnou byl odkup podílu ostravského dopravního podniku a přejmenování závodu na Inekon Trams. Spolupráce s USA má tradici První tramvaje, na jejich? vývoji se podílela firma Inekon, směřovaly do USA ji? na konci 90. let minulého století, tehdy se v?ak je?tě vyráběly v Plzni. V roce 2004 se na tyto kontrakty podařilo navázat a dohodnout s americkými partnery dodávku tří tramvají do Portlandu, dal?ích tří do Washingtonu a stejný počet do Seattlu. V obou posledně jmenovaných městech se tramvajový provoz zavádí zcela nově. I kdy? v současnosti existuje v USA jen několik tramvajových provozů ? které mají navíc vět?inou charakter turistické atrakce s pouze sezonním provozem ? stále vět?í zájem o zavedení tramvajového provozu je patrný i v jiných městech. První tramvaje v Ostravě Úplně první tramvaje vyrobené ji? zcela v re?ii Inekonu v?ak zamířily prakticky na ?domácí hři?tě?, zůstaly toti? ve slu?bách ostravského dopravního podniku. Dal?í tři jezdí od loňského roku v Olomouci. Tím v?ak výčet ostravských tramvají brázdících koleje českých či moravských měst končí. ?Máme nyní více zakázek v USA ne? v České republice, tramvajový trh u nás je toti? zablokován dlouhodobými kontrakty ?kody Plzeň pro Prahu a Brno,? uvedl generální ředitel společnosti Inekon Trams Josef Dvořák, který s výběrem dodavatelů pro největ?í česká města nesouhlasí.

| Autor: administrator | Vydáno dne 13. 02. 2007 | 310 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek
Moravskoslezská doprava

Nejdůle?itěj?í novinky v grafikonu 2006/2007

zatrzitko gifZkrácení jízdních dob vlaků SC Pendolino na trase Praha?Ostrava a? na 3 hodiny 9 minut.

zatrzitko gifZavedení nových mezinárodních spojů SC Pendolino na trase Praha?Brno?Bratislava/Vídeň ? v rekordních jízdních dobách.

zatrzitko gifZkrácení jízdních dob vlaků EuroCity na trase ?ilina?Praha jejich přesměrováním přes Vala?sko; úprava jízdních řádů vlaků InterCity, jezdících mezi Moravskoslezským krajem a Prahou.

zatrzitko gifZavedení nových dálkových spojů do Krakova, Bratislavy, Wiesbadenu ? vstup Českých drah do sítě celoevropských nočních spojů ?pičkové kvality EuroNight.

zatrzitko gifNavý?ení rozsahu vnitrostátní dálkové dopravy o 5,5 %.

zatrzitko gifZvýhodnění cestování mezi krajskými městy v ČR za cenu 140 Kč; zvýhodnění cestování spoji SC Pendolino za cenu 226 Kč; úprava zákaznického jízdného.

zatrzitko gifRoz?iřování internetového prodeje jízdních dokladů Českých drah.

zatrzitko gifPokračující modernizace vozového parku a nádra?ní infrastruktury.



| Autor: administrator | Vydáno dne 06. 12. 2006 | 135 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek
Moravskoslezská doprava

O evropské dopravní infrastruktuře

Jubilejní desátý ročník mezinárodní konference TRANSPORT 2006 přesáhl svým obsahem hranice regionu. Dvoudenní konference s odbornou výstavou se postupně stala presti?ním setkáním odborníků nejen z České republiky, ale i z Polska, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Itálie a orgánů EU.

Upozornil na to ve svém úvodním projevu hejtman Moravskoslezského kraje Ev?en To?enovský. Jak mj. uvedl, Moravskoslezský kraj je jakousi laboratoří, v ní? je vidět, jaký vliv má dopravní infrastruktura na jeho dynamický rozvoj.

Dvoudenní mezinárodní konferenci Transport 2006, která proběhla ve dnech 14. a 15. listopadu v jednacích prostorách ostravského Hotelu Atom, připravilo Sdru?ení pro rozvoj Moravskoslezského kraje pod zá?titou Evropské komise, premiéra vlády ČR, ministrů dopravy ČR, Rakouska, Polska, hejtmanů Moravskoslezského, Zlínského, Královéhradeckého, Olomouckého a ?ilinského kraje a ostravského primátora. Jednání konference předcházelo zasedání Řídící komise EU pro VI. Panevropský dopravní koridor v pondělí 13. října. O výsledcích jednání a stavu realizace obou větví VI. multimodálního koridoru informoval v dopoledním bloku předná?ek prvního dne konference jeho předseda Wojciech Żarnoch. Ve svém projevu mj. zdůraznil a ocenil skutečnost, ?e realizace české ?elezniční části zmíněného koridoru Petrovice u Karviné?Přerov?Břeclav je ji? dokončena. Informoval také o projektu balticko-adriatického koridoru prodlou?ením VI. Panevropského koridoru z Vídně přes Gratz, Klagenfurt, Udine, Terst a Benátky do přístavu Bologna.

| Autor: administrator | Vydáno dne 30. 11. 2006 | 287 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek
Moravskoslezská doprava

Skořice a máta udr?uje bdělost řidičů

Zapomeňte na kávu, řidiče prý udr?í bdělé při dlouhých přesunech pravidelné čichání skořice a máty. Podle vědců z amerického státu Západní Virginie zvy?ují vůně z těchto pochutin rychlost reakcí, sni?ují únavu a působí i proti úzkosti a frustraci za volantem.
Kdy? je řidič pohotověj?í, sni?uje se riziko nehody. Pokud není tolik frustrovaný, klesá pravděpodobnost, ?e ze vzteku vyvede nějakou hloupost, řekl agentuře Reuters Bryan Raudenbush z Jezuitské univerzity ve Wheelingu.

Výzkum navazuje na předchozí studii z atletického prostředí, která prokázala, ?e máta a skořice stimulují nervový systém. Zlep?ují tak motivaci a výkon, rychlost reakcí a sni?ují únavu sportovců.

Test účinků skořice a máty na řidiče prokázal stejné vlastnosti. "I kdy? jsme pou?ili vůně, na?e minulé výzkumy nasvědčují tomu, ?e účinné je také cucání mentolových pastilek nebo ?výkání," uvedl Raudenbush.

| Autor: administrator | Vydáno dne 23. 11. 2006 | 121 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek
Moravskoslezská doprava

Nedovolený vstup do kolejí mů?e znamenat i smrt

V obvodu působnosti Regionálního inspektorátu bezpečnosti ?elezniční dopravy Ostrava do?lo v průběhu čtyř zářijových dní k pěti mimořádným událostem, kde hlavní roli sehrála lidská neopatrnost a nedodr?ování zákonných ustanovení. O ?ivot při?li vlastní vinou 4 lidé.

7. 9. 2006 ve 14.33 h nalezena usmrcená osoba po střetu s nezji?těným drá?ním vozidlem v km 185,350 mezi ?st. Prosenice?Přerov.

8. 9. 2006 v 17.58 h se neoprávněně pohybovala osoba na polomském záhlaví ?st. Hranice na Moravě v km 212,650 a byla sra?ena s následkem smrti lokomotivním vlakem 66061.

9. 9. 2006 v 16.26 h se neoprávněně pohybovala osoba v prostoru spojovací koleje č. 3a v km 100,300 ?st. Olomouc hlavní nádra?í, kde byla zachycena vlakem R 929 s následkem smrti.

9. 9. 2006 v 19.54 h se neoprávněně pohybovala osoba na trati v km 204,403 mezi ?st. Grygov?Olomouc hl. n., kde byla sra?ena a usmrcena vlakem IC 146.

10. 9. 2006 v 16.12 h nedal řidič osobního automobilu Golf Variant přednost drá?ní dopravě a vjel na ?elezniční přejezd v km 1,332 trati Bruntál?Malá Morávka v době průjezdu vlaku Os 23578. Při střetnutí nebyla na?těstí ?ádná osoba zraněna.

| Autor: administrator | Vydáno dne 30. 10. 2006 | 136 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek
Moravskoslezská doprava

Cestující se mají nač tě?it

Výpravní budova ?st. Suchdol nad Odrou získá opět svou historickou podobu



V obvodu Správy dopravní cesty Ostrava probíhá řada stavebních akcí. Jedna z nejvýznamněj?ích má vcelku nenápadný název Opravy a stavební úpravy objektů ?st. Suchdol nad Odrou. Při pohledu z vlaku na hlavní trati z Přerova do Ostravy zahlédneme jen část le?ení. Mnohé snad překvapí je?tě zji?tění, ?e objekt historické výpravní budovy tvoří vlastně dvě stavby se zastře?eným spojovacím průchodem.

V současné době otryskáváme re?nou fasádu do úrovně druhého nadzemního podla?í ze strany nástupi?tě místních drah a části čela provozní budovy. Během ?estitýdenní výluky od 15. září proběhnou stejné práce na fasádě orientované k hlavní trati. Pak přikročíme i k úpravě zbývající části fasády. Tyto práce omezuje mo?nost výstavby le?ení, kdy nelze vyloučit najednou přilehlé koleje po obou stranách budovy. Komplexní oprava ale v budově probíhá prakticky od střechy a? po nové podlahy v prvním nadzemním podla?í. Jejím cílem je dosáhnout lep?í dispoziční uspořádání podle současných potřeb a po?adavků na vyu?ití objektu. Výpravní budova přitom získá původní vzhled z roku 1891 podle dobové dokumentace a výkresů. Od roku 1998 je toti? národní kulturní památkou, tak?e v?echny práce probíhají v úzké součinnosti s Národním památkovým ústavem, územním pracovi?těm Ostrava, informoval vedoucí provozu infrastruktury a stavební dozor SDC Ostrava Ing. Jaromír Carbol.

| Autor: administrator | Vydáno dne 16. 10. 2006 | 148 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek
Moravskoslezská doprava

Přejezd se závorami ­ nebo bez nich?

Analýza rizik
na kří?ení komunikací
s přejezdovým
zabezpečovacím
zařízením


Z dlouhodobých statistik vedených u ČD, a. s., odborem 18 GŘ vyplývá, ?e ka?dým rokem dochází v České republice na ?elezničních přejezdech zabezpečených přejezdovým zabezpečovacím zařízením (PZZ) k více ne? stovce případů střetnutí drá?ních a silničních vozidel. Následkem jsou usmrcené osoby a osoby, které utrpěly újmu na zdraví (tzv. humánní ?kody), a to jak na straně u?ivatelů silniční komunikace, tak na straně cestujících a obsluhujícího personálu ČD, a. s., a značné ?kody na silničních vozidlech, drá?ních vozidlech a infrastruktuře (materiální ?kody).

V souvislosti s interpretací následků těchto nehod v médiích je často laiky nebo poučenými laiky (novináři, moderátory, tiskovými mluvčími apod.) pou?íván pojem ?bezpečnosti? ?elezničních přejezdů a snaha o hodnocení její úrovně. Často jsme svědky diskuse, zda by se ta která nehoda na přejezdu se světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením stala v případě, ?e by byl přejezd doplněný mechanickou výstrahou, tj. závorou.

Málokdo se v?ak hlouběji zamý?lí nad tím, co vlastně pojem ?bezpečnosti? na ?elezničním přejezdu vyjadřuje a zda je ho mo?né nějakým způsobem objektivně zhodnotit. Pokusme se tedy na problém bezpečnosti ?elezničních přejezdů zabezpečených PZZ podívat podrobněji. Jako výchozí podklad nám bude slou?it statistika nehodovosti vedená odborem 18 GŘ ČD, a. s., za roky 2003?2005.

Co je to bezpečnost


| Autor: administrator | Vydáno dne 04. 10. 2006 | 143 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek
Moravskoslezská doprava

Vzniká památkářský unikát

Historická dekorativní
výzdoba vestibulu
opavského nádra?í
je autentická.


Stavební práce, které probíhají v obvodu nádra?í uzlové ?st. Opava východ, znamenají významnou proměnu koleji?tě, výpravní budovy i přednádra?ního prostoru. Výstavba nového krytého nástupi?tě, podchodu k nástupi?ti, změny v konfiguraci koleji?tě a výhybek na zhlaví je součástí stavby S?DC, s. o., jejím? obsahem je elektrifikace a modernizace trati Ostrava Svinov? Opava Východ, nyní u? v závěrečném úseku ze ?títiny do Opavy.

Současně pokračuje akce ČD SDC Ostrava Oprava a stavební úpravy výpravní budovy. Na ni navazuje investice města Opavy v podobě prodlou?ení podchodu od prvního nástupi?tě pod celým koleji?těm, výstavby terminálu MHD u kusé koleje č. 4 a úprava přednádra?ního prostoru na Janské ulici.

Jak informoval hlavní stavbyvedoucí SDC Ostrava Ing. Jaromír Benka, který má mj. na starosti úsek Opava?Krnov, po opravě střechy nad celou budovou pokračovala stavba po etapách ve stavebních traktech A, E, F, v nich? se nacházejí restaurace a jídelna, lékařské ordinace, po?ta a kanceláře ?elezniční stanice. Tyto části ji? jsou ve zku?ebního provozu.

| Autor: administrator | Vydáno dne 23. 08. 2006 | 486 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek
Moravskoslezská doprava

Memento mori

O ?elezniční dopravě se právem tvrdí, ?e je nejbezpečněj?í hromadnou dopravou. Kdosi spočítal, ?e ?estnáctkrát, jiný pětadvacetkrát ne? silniční; zále?í samozřejmě na tom, jaká čísla se pou?ijí.

Je?tě máme v paměti katastrofu autobusu u Na?idel s tragickými následky a u? krátce za sebou havarovaly dva na?e autobusy, u Zdib a kdesi v Rakousku. Kdy? si k tomu uvědomíme, kolik lidí denně zahyne v osobních automobilech, mů?eme si o bezpečnosti ?eleznice udělat správnou představu, a to jen pouhým výčtem cestujících, včetně ?elezničářů, kteří zahynuli na dráze.

Je ov?em třeba rozli?ovat, zda jde o oběti střetnutí na přejezdech, ty nechme stranou, proto?e za jejich smrt není v téměř stu procentech případů odpovědná ?eleznice. Podívejme se na celosí?ovou statistiku odboru 18 GŘ ČD za roky 1995 a? 2005.

Usmrceno z odpovědnosti ČD ? počet osob (cestující i zaměstnanci ČD):
1995 ? 19 (tady se podílela tragická nehoda ? srá?ka s ujetými vozidly v Krouně)
1996 ? 3
1997 ? 1
1998 ? 0
1999 ? 2
2000 ? 1
2001 ? 0
2002 ? 2
2003 ? 1
2004 ? 5 (tady je podíl nehody u Borovan)
2005 ? 3

Je k tomu je?tě třeba něco dodávat?

| Autor: administrator | Vydáno dne 11. 08. 2006 | 232 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek
Moravskoslezská doprava

Pětatřicet ve stínu

Polední slunko nemilosrdně pra?ilo. V koleji?ti uzlové ?st. Opava východ, kde v současné době navíc panuje intenzivní stavební činnost v souvislosti s elektrifikací a rekonstrukcí tratě z Ostravy Svinova i vlastního nádra?í včetně výpravní budovy, teplota vzduchu se pohybovala silně nad čtyřicítkou.

V současné době tu máme v?echno provizorní. To od v?ech pracovníků v koleji?ti, jeho? část je v provozu, vy?aduje maximální pozornost. Oproti bě?nému stavu je v něm toti? dvojnásobný pohyb kolejových vozidel. Ale dá se to zvládnout. V?ichni prostě musíme mít, jak se říká, oči na stopkách.

| Autor: | Vydáno dne 05. 08. 2006 | 162 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek
Moravskoslezská doprava

Na v?ech zastávkách SC Pendolino otevřeny nadstandardní čekárny

Ukončením rekonstrukce výpravní budovy v Ostravě Svinově začala spolu s dal?ími slu?bami fungovat pátá čekárenská zóna pro cestující první třídy ČD Lounge.
Při slavnostním otevření ČD Lounge 29. června vítaly hosty v interiéru čekárenské zóny hostesky Lucie a Iva z agentury COOL.
A? do 29. června disponovaly těmito komfortními prostorami čtyři stanice ? Praha Hole?ovice, Pardubice hl. n., Olomouc hl. n. a Ostrava hl. n. Ostravskosvinovský ČD Lounge je zároveň i druhým na území statutárního města Ostravy.

Svinovskou čekárenskou zónu ČD Lounge mohou vyu?ívat kromě cestujících s platným cestovním dokladem pro 1. třídu i matky s dětmi s cestovním dokladem pro 1. nebo i 2. vozovou třídu. A samozřejmě i cestující Českých aerolinií, kteří v rámci codesharové spolupráce ČD a ČSA na provozu SC Pendolino vyu?ívají slu?eb těchto vlaků a nastupují či přestupují ve stanici Ostrava Svinov. Zdej?í ČD Lounge má vlastní toaletu s přebalovacím pultem pro kojence. Je vybaven automatem na studenou i horkou pitnou vodu, 40palcovými LCD monitory a příslu?ným mobiliářem. Ten tvoří devět křesel a členěná skříňka pro odlo?ení cestovních zavazadel.

| Autor: administrator | Vydáno dne 20. 07. 2006 | 166 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek
Moravskoslezská doprava

Ostrava-Svinov

nejmoderněj?í
největ?í
a nejhezčí
v kraji


Rekonstrukce největ?ího nádra?í v Moravskoslezském kraji byla zahájena v létě 2004 a vy?ádala si celkové náklady ve vý?i 580,6 milionu korun, přičem? z rozpočtu statutárního města Ostravy bylo na modernizaci nádra?í i přednádra?ního prostoru ve Svinově uvolněno 257 421 000 korun.

| Autor: administrator | Vydáno dne 04. 07. 2006 | 310 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek
Moravskoslezská doprava

Veletrh Czech Raildays

je věnován
rovně?
regionální
dopravě


Hlavním tématem 7. ročníku veletrhu Czech Raildays - Dny kolejové dopravy, který se koná v Ostravě od 13. do 15. června 2006, je regionální doprava. Cílem akce je setkání výrobců a dodavatelů s provozovateli celostátních a regionálních drah, vleček i městské kolejové dopravy. Slavnostního zahájení se zúčastnil předseda vlády Jiří Paroubek, primátor Ale? Zedník a dal?í hosté.

Organizátoři připravili ukázky ?pičkových technologií a moderních vozidel. Vystavena je například motorová souprava Regionova a prototyp řídícího vozu řady 954 ČD. Dopravní podnik Ostrava a.s. prezentuje společně se subdodavateli dva nové typy tramvají - Vario LF3 a Trio typ 12. Expozici doplňuje trolejbus Solaris Trollino 18 AC s alternativním pohonem. Pro odborníky jsou připraveny dva semináře na téma Otevřená ?eleznice v zrcadle evropské legislativy a Moderní ?elezniční vozidla ve vazbě na infrastrukturu.

| Autor: | Vydáno dne 14. 06. 2006 | 337 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek
| 0-15 | 15-30 | 30-45 | 45-60 | 60-62 |


Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Weblinks :: Web