?elezniční pohádky zaujaly i dvanáctileté kluky

Nedávno jsem se s dětmi vrátil z akce ?Ledová Praha?. Proto?e tam viděly mnoho zajímavého, ve vlaku u? nebyly s to být příli? disciplinované. Byl jsem docela bezradný. Kdy? tu jeden ze svěřených kluků sáhl po pohádkové ?eleznici, která le?ela nad ním na poličce, a začal si číst.

Po chvíli se strhla men?í rozepře, proto?e kdy? ostatní viděli, jak Ondru čtení zaujalo, chtěli pohádky také. Nečekal jsem to. Pova?te: ?es?áci a pohádky! Situaci jsem vyře?il tak, ?e jsem klukům řekl, a? tedy čtou polohlasem, ?e tak budou vědět v?ichni v?echno. Během čtení nám cesta dobře ubíhala a kluci na zlobení rychle zapomněli. Dokonce i ostatní spolucestující pozorně naslouchali. U ?esté kapitoly ?ná?? rychlík zastavil ve stanici Číčenice. Odtud je to u? jen kousek do Budějovic.

Pohádky pana přednosty Dráhoráda mi moc pomohly. Jak je vidět, rádi si je přečtou i dvanáctiletí kluci. Během četby mě napadlo, ?e by jednou nebylo od věci pohádky vydat kni?ně. Třeba za nějakou symbolickou cenu. Myslím, ?e by o ně byl zájem. Navíc rodiče by v dne?ní přetechnizované době jistě ocenili zajímavé a poučné čtení pro své děti na cesty. Přeji mnoho spokojených čtenářů a spousty krásných pohádek a nápadů.