Rů?ový notýsek

Autor: Ilja Hurník

NOVÉ  KNIHY

Nakladatelství Akropolis

formát vázaný 19x10cm, 160 stran, vydání první, Cena: 184 Kč, obálka s ilustrací A. Borna.

Anotace:
O tom, ?e porubský rodák, hudební skladatel Ilja Hurník (nar.1922) je mistrem fejetonu, eseje, apokryfu či střídmě fabulovaných povídek, není třeba nikoho dlouze přesvědčovat. Nyní při?el na sérii svých ?notýsků? ? nejprve při?el na řadu Zelený (2005), potom Modrý (2006) a v loňském roce Rů?ový . Také v něm si nestárnoucí autor v?ímá zdánlivě v?edních věcí, které nás obklopují a s nimi? ?ijeme, aby nakonec zjistil, ?e i ony ?ijí svůj ?ivot a mají své osudy. I v Rů?ovém notýsku Ilja Hurník znovu potvrzuje svůj neotřelý smysl pro suchý anglický humor. Příkladem nech? je povídka Očkování, kterou se vrací do dětských let pro?itých ve slezské vsi Poruba.

Ukázka:

Očkování

Maminka se moc natrápila, ne? mě porodila. Tatínek musel v noci za sousedem, aby přivezl na bryčce z Klimkovic pana doktora Podivínského a mamince pomohl. Ráno se na mne při?la podívat jedna tetka a řekla : ?Ten synek nevy?ije.?
Nu, vy?il jsem, povyrostl, a jako prvňáček usedl v lavici. Zazvonilo a do třídy vstoupil pan učitel, můj tatínek. Rozhlí?el se po nás a ukázal na mne: ?Jakpak se jmenuje? ??
? Hurník Ilja.?
? Říkej v?dycky Ilja Hurník.?
?Ano, pane učiteli.?
? Zítra půjdeme v?ichni na očkování, abyste nedostali černý ka?el.?
Maminka mi řekla: ?Bude tě očkovat pan doktor, ten, který tě přivedl na svět. Poděkuj mu.? Moc se mi líbil. Voněl úplně jinak ne? maminka. Mohl jsem na něm oči nechat, jak nám utíral ruku vatou, jak nás napíchával jehličkou, to jsme vyjekli, a pak nás pohladil po vlasech.
    Kdy? jsem při?el domů, řekl jsem si, ?e budu taky očkovat. Postavil jsem si před chalupou stolík, na něm skleničku s vodou, kousek vaty, hadýrek, dlouhý hřebík s ?irokou placatou hlavičkou a kdy? někdo ?el kolem, volal jsem na něho: ? Chcete dostat černý ka?el ? Nechcete. Tak pojďte, já vás naočkuju.?
     Také pana lesmistra. Ten zvá?něl a řekl: ?Pane doktore, bude to bolet ?? ?Jenom tro?ku.? Vykasal rukáv, natřel jsem mu mokrou vatou pa?i a hlavičku hřebíku na ni přitiskl. Udělalo se mu na ní rů?ové kolečko. ? Hotovo.?
     Takhle jsem naočkoval pár tet a strejdů. A tu ?el kolem pan učitel Fiala. Neměl bych to říkat, ale rád jsem ho neměl. Zastavil se, zakoulel očima a řekl: ?Je?tě se uvidíme. Tě? se!?
     Ale já u? jsem věděl, ?e a? vyrostu, budu panem doktorem Podivínským z Klimkovic.

    Pan řídící svolal schůzi. Hlásil se pan učitel Fiala: ?Objevil jsem, ?e syn zde pana kolegy Hurníka očkuje. Hřebíkem takhle dlouhým. A ov?em rezavým. Pane kolego Hurníku, víte o tom?? Pan kolega pokrčil ramenem. Mohlo to znamenat ano i ne.
?Dokonce nutí ?eny, aby se částečně obna?ily.?
? Co? je rozumné, přes ko?ili se očkovat nedá,? řekl pan řídící.
Fiala to spolkl a vyrazil o to tvrději: ?Přinutil i na?i milou paní ?kolníkovou. A zranil ji !?
?Jděte někdo pro ni,? rozkázal řídící. Přivedli ji.
?Paní ?kolníková, prý vás jeden ?ák očkoval.? ?Tu? to ja. He he.?
? Kam vás píchl ?? ? Tutaj,? a rozpínal blůzu. ?Netřeba,? zarazil ji řídící. Tekla krev?? ?Ni.?
Fiala vyskočil: ?Viděl jsem, jak vás ?kolník kamsi táhl, zřejmě v bolestech. Tedy va?ich bolestech.?
? To ni, un mě nětahal. Ja jsem tahala jeho z hospody dodom. A un mě piznul. Oto,? a chystala se nadzvednout sukni.
? Netřeba,? zakročil řídící, ?mů?ete jít.?

    Fiala ura?eně zmlkl. Ozvala se paní učitelka Karlíčková: U? očkují dal?í ?áci. Zahlédla jsem hlouček chlapců, jak očkovali děvčata.?
? Zvrhlost na pochodu,? zasyčel Fiala.
? Bylo to roztomilé. A vlastně duchovně kladné. V dětech se takto vyvíjí vztah k tělovědě.?
?Určitě,? řekl řídící,?měli bychom se tělovědou více zabývat. Já například si u? dlouho přeji, aby do na?eho kabinetu přibyla lebka. Názornost, to je důle?ité. Názornost v ka?dém směru !?

    S očkováním jsem přestal, zapomněl jsem, ?e ze mne měl být pan doktor Podivínský z Klimkovic. Dostal jsem od dědečka klavír, úplně jsem mu propadl a v jeho zajetí vězím dodnes. Jen kdy? jdu na očkování, tu proti chřipce, tu proti tetanu či klí??atům, sleduji pozorně sestřičky, jestli to dělají správně.