KDY? U? ČLOVĚK JEDNOU JE ...

Kdy? u? člověk jednou je,
tak má koukat, aby byl.
A kdy? kouká, aby byl, a je,
tak má být to, co je,
a nemá být to, co není,
jak tomu v mnoha případech je.

Jan Werich

Jan Werich: Kým bych chtěl být

?V?dycky ráno vstanu a jdu do koupelny, tam se podívám do zrcadla a nejrad?i zase bych ?el spát. Proto?e to je takový divný člověk, co se z toho zrcadla na mě dívá. Tak se na něj usměju, von na mě zpátky, proto?e vesele do nového dne. Pak ho umeju a učesám ho, pak mu dám ?upan a jdu na snídani, sám, jeho nechám v zrcadle. No, tam mám noviny a čtu si. A říkám si: Tak copak, zas to bude veselej?í ? a vono né a vono né a vono né. A laviny a velká voda a jednoho unesli, pak zas druhýho přinesli, ale mrtvýho, a právě jak si tak čtu, tak si říkám: Sakra, kdo to řek? Snad německej básník jeden říkal ? jak von se jmenoval ? Das Leben ist lebensgefährlich. Neboli ?ivot je ?ivotu nebezpečnej. A měl pravdu. Je to poslední dobou, nebo to bylo dycky tak??

Jan Werich:: O divadle

?Klauni se mi líbí dodnes. Klaun je člověk, jeho? smě?né vlastnosti a touhy, obliby a přání jsou umocněny. Klaun je v první řadě člověk. Klaun je klaunem, proto?e jím nechce být, nechce být k smíchu a diví se, ?e se mu smějeme. Nechce upadnout, proto padá. Chce být elegantní, proto tolik dbá o svůj oblek, a? ho nakonec pou?ije jako roho?ku. Pokuste se na chvilinku zbavit toho, čeho se v?ichni tě?ko zbavujeme: strachu, nenávisti, předsudků, politického přesvědčení a v?eho ostatního nánosu, který z nás dělá ?civilizované? jedince. Pokuste se takto opro?těni podívat kolem sebe a zaregistrovat čistý, opravdu čistý vjem. Tak ? a jste-li zbaveni toho nánosu, nezdá se vám, ?e vidíte mezi svými blízkými klauny? Tamhleten pán, který klímá a dělá, ?e pracuje. Vidíte, co mu to dá za práci dělat, jako ?e dělá, a přitom nedělat? Nebo si poslechněte tamhletoho, jak mluví a dělá, ?e ví, o čem, a ti druzí dělají, ?e nevědí, ?e on neví, ale nevědí také, co vědí a co nevědí, ba ani, co z toho, co vědí, vědět smějí, a tak rad?i dělají, jako ?e nevědí vůbec nic.?

Jan Werich rozhodně patří mezi velikány, jejich? dílo je nesmrtelné a jeho moudra by stála za podrobné "my?lenkové" zmapování a prozkoumání. Předkládáme malou ukázku k zamy?lení, snad nám to pomů?e na novoroční předsevzetí.