Lebky ve Křtinách

Necelých patnáct kilometrů severovýchodně od Brna se nachází obec Křtiny, je? se pova?uje za jednu ze vstupních bran do Moravského krasu. Zdej?í oblast vyhledávají nejen obdivovatelé přírodních krás, ale i milovníci umění a věřící. Patří toti? k nejstar?ím poutním místům u nás a zdej?í Santiniho chrám se právem řadí k perlám barokní architektury.

Název vsi nejspí?e vznikl na základě starodávné pověsti, podle ní? v blízkém údolí křtu (Vallis baptismi) samotní věrozvěstové Cyril a Metoděj a jejich ?áci křtili první křes?any. Nejstar?í písemné zmínky o Křtinách pocházejí u? z počátku 13. století. Tehdy se do malebného údolí vydali premonstráti z nedalekého zábrdovického opatství a postavili tu kostel s malým klá?terem. 0 pět století později se slavné mariánské poutní místo dočkalo změny. Středověké svatostánky, které ji? nestačily pojmout dostatek pout-níků, byly nahrazeny novým prostorným chrámem.

ZÁZRAČNÁ PATRONKA

---

Interiér poutního kostela Jména Panny Marie je bohatě zdobený sochami i freskami
Výstavbou velkolepého kostela i okol-ních budov byl pověřen proslulý český architekt italského původu Jan Bla?ej Santini (1677-1723), podle jeho? návrhu vznikla jedna z nejcenněj?ích stavitelských památek na Moravě. A to i přesto, ?e byl celý komplex dokončen a? dlouho po jeho smrti (roku 1750) a kvůli úsporným opatřením doznal původní projekt řady změn.

Hlavní poutní chrám je zasvěcen Panně Marii, její? socha stojí na monumentálním oltáři. Podle starých lidových vyprávění se Panna Marie Křtinská zjevila roku 1210 v blízké Bukovince na rozkvetlém ka?tanu. Jiné pověsti zase vyprávějí, jak lidé na?li její so?ku za silné bouře v blízkém lesíku. Odnesli ji do kostela a na místě nálezu pak postavili památný sloup, co? jim prý svatá patronka nikdy nezapomněla. Například se traduje, ?e morová epidemie, která se roz?ířila v kraji po skončení třicetileté války, ustala a? po pros-bách vyslovených ve Křtinách.

ZÁHADNÉ OSTATKY

---

Unikátní lebky z křtinské kostnice, na ně? kdosi před stovkami let nakreslil vavřínový věnec a písmeno T
Před dvěma lety byla veřejnosti zpří-stupněna ojedinělá kostnice s pozůstatky stovek lidí, které se na?ly v roce 1991 zazděné v podzemní kobce pod kostelem. Velký zájem vzbuzuje hlavně dvanáct lebek, na nich? jsou uhlem nakresleny vavřínové věnce a napsána písmena T. Jde toti? o jediné pomalované ostatky nalezené na území na?eho státu.

Vypráví se, ?e by lebky mohly patřit českým pánům se?atým v Praze po bitvě na Bílé hoře. Odborníci se ov?em spí? přiklánějí k názoru, ?e ?T" uprostřed čela ukazuje na symbol některého z řeholních řádů nebo se mů?e jednat o písmeno tau - poslední ve starokanonské abecedě, kterým se ve starozákonních knihách označovali ti, je? čeká ?záchrana", Jak to ale opravdu je, to u? se asi nikdy nedozvíme.