Pomníky T.G. Masaryka

Autor: Hana Sýkorová

NOVÉ  KNIHY

Vydavatelství REPRONIS

formát B6, bro?ovaná, 48 stran, vydání první, Cena: 40 Kč

Anotace:
Kniha líčí osudy pomníků T. G. Masaryka, které byly na Ostravsku z úcty k panu prezidentovi postaveny. Jejich ničení a ukrývání v dobách války i znovuodhalování a znovuuctívání jen podtrhují nesmazatelnost stop, které zde T. G. Masaryk zanechal.

Ukázka:

Slezská Ostrava
Kostel Církve československé husitské na Zámostní ulici v sobě skrývá více ne? osmdesát let sochu prezidenta Masaryka, která jako jediná na Ostravsku, a také jedna z mála v České republice, pře?ila od svého vystavění do současnosti na svém místě.

Kamenná socha se nachází mezi okny, na levé straně kostelní lodě blí?e k oltáři, ve dvoumetrové vý?ce na nízkém, stupňovitém podstavci vystupujícím ze stěny. Plastika postavy s mírně nakročenou levou nohou svírá v levé ruce srolovanou listinu, pravá ruka je volně podél těla. Na kamenném podstavci jsou vyryta písmena zlaté barvy T. G. MASARYK. Autor je neznámý, snad se jedná o Franti?ka Juráně, který na Ostravsku zhotovil také sochu ve Staré Bělé a bustu v Polance nad Odrou.

Socha Masaryka není jediná, která tvoří výzdobu kostela. Na levé straně kostelní lodě mů?eme ve stejné úrovni mezi okny spatřit plastiku Jiřího z Poděbrad, na protěj?í straně dokonce dal?í čtyři sochy, znázorňující významné postavy české reformace a českých dějin: Jana Husa, Jana ?i?ku, Petra Chelčického, Jana Milíče z Kroměří?e. Sochy zde stojí od roku 1926, kdy byla dokončena stavba kostela. V době nacistické okupace dal místní farář jméno z podstavce odstranit, co? se ukázalo velmi prozíravým v době náv?těvy německého cenzora, jen? v Masarykovi mylně viděl spisovatele Aloise Jiráska, a tak dovolil sochu v kostele ponechat. Socha Masaryka přečkala v kostele Církve československé husitské druhou světovou válku i následné období, kdy byla zřejmě dále pova?ována za spisovatele Jiráska. Proto farář Marek Pokorný, který si pro změnu spletl Masaryka s V. I. Leninem, nechal v roce 2005 vrátit na podstavec jméno T. G. Masaryk.

I jinde v republice se nacházejí Masarykovy plastiky v kostelech husitské církve (například v Zádveřicích na Zlínsku či v Příbrami). Zřejmě proto, ?e T. G. Masaryk byl zastáncem české reformace a zároveň nejvýznamněj?í osobností, která se zaslou?ila o vznik československého státu, který následně umo?nil zalo?ení nové, národní církve, která z české reformace vycházela.