Vycházejí vubec je??ě pranostiky

Autor: administrator <admin(at)server.cz>, Téma: Informace, Vydáno dne: 27. 10. 2007

řed Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta. Medardova kápě čtyřicet dní kape. Babí léto - léto na odchodě. Na Adama, Evu čekej oblevu... Kdo by neznal alespoň jedno z uvedených pořekadel. Oblíbená přísloví vyjadřující lidovou zku?enost s typickým průběhem počasí v určitém období jsou nedílnou součástí na?í kultury. Do jaké míry se na ně v současnosti mů?eme spolehnout?

Pranostiky obvykle mají skutečný základ a vět?inou odpovídají době svého vzniku a také konkrétním podnebním podmínkám. Původ je ov?em někdy velkou neznámou, říká Marek Dvořák z Českého hydrometeorologického ústavu v Brně. Podívejme se na ty nejznáměj?í pohledem moderní vědy.

OBÁVANÝ MOKRÝ MEDARD

Pokud se v kalendáři objeví datum 8. června, mnozí lidé starostlivě vzhlí?ejí k obloze a tajně doufají, ?e v tento den nezapr?í. V opačném případě by mělo podle lidové moudrostí ?kapat? následujících čtyřicet dní, co? není před blí?ícími se prázdninami a dovolenými zrovna příli? optimistická vyhlídka.

Pokud na Medarda kape, mělo by podle pranostiky pr?et následujících čtyřicet dní.
Skutečnost je ale taková, ?e červen ji? dlouhodobě bývá měsícem, kdy lze zaznamenat nejvy??í srá?kový úhrn v roce. I kdy? někdy nás počasí překvapí, jako například v minulém roce. Začátkem loňského léta panovala na na?em území vedra a vysoké teploty vydr?ely a? do konce července. ?Přesto lze Medarda pova?ovat za poměrně spoleh-livou pranostiku, i kdy? určitě nepr?í celých čtyřicet dní,? tvrdí brněnský odborník.

?Z fyzikálního hlediska je to způsobeno tím, ?e Evropa se ji? významně ohřívá, zatímco Atlantský oceán zůstává je?tě chladný. Vzniká tlakový spád a zvět?ená cyklonální činnost se dostává nad kontinent,? vysvětluje Marek Dvořák. ?Nedá se v?ak hovořit o souvisle ?patném počasí, spí?e se střídá jasná obloha s de?těm a bouřkami.?

POPULÁRNÍ BABÍ LÉTO

Na rozdíl od Medarda je mezi lidmi velmi oblíbené a ka?doročně tou?ebně očekávané babí léto. Jeho patronem je prý svatý Václav a některé pranostiky říkají, ?e právě na svatováclavské časy bude hezky. Pro někoho mů?e být ale překvapením, ?e takzvané indiánské léto znají například i v některých oblastech Ameriky nebo Kanady.

Babí léto lze řadit mezi oblíbené pranostiky a s podobnou tradicí se lze setkat i v některých oblastech Ameriky a Kanady
Podle českého meteorologa teplé počasí u nás souvisí předev?ím s vyvinutou azorskou anticyklonou neboli tlakovou vý?í. ?Přidá-li se k ní je?tě anticyklona nad jihovýchodní Evropou, začne k nám od jihu proudit teplý a suchý vzduch."

Zvlá?tě začátkem podzimu je babí léto příjemné, ov?em pouze během dne, kdy má vzduch přijatelné teploty. Pozor v?ak na večer a, noc, kdy bývá vzhledem k často jasné obloze o poznání chladněji.

OBLEVA A LEDOVÍ MU?I

Dal?í vcelku spolehlivě fungující lidová prů-povídka o počasí je spojená s obdobím Vánoc. Říká se, ?e na Adama a Evu máme čekat oblevu. ?Během těchto svátků velmi často výrazně stoupne rtu? teploměrů a spolehlivost pranostiky je a? sedmdesátiprocentní. Oteplení přichází vět?inou několik dnů po ?tědrém večeru,? tvrdí Marek Dvořák. ?Oceán je stále je?tě teplý, tak?e jakýkoliv vzduch proudící k nám od západu či severozápadu je teplej?í ne? třeba vánek z kontinentu od severovýchodu. Kterákoliv změna od severozápadu či západu přiná?í vlhké počasí, projevující se v ní?inách zvý?enými teplotami a de?těm,? vysvětluje český odborník.

Na ?tědrý den by měla podle lidové tradice přijít obleva. A opravdu a? v 70 procentech případů se přes svátky oteplí.
Známou a také mnohdy obávanou pranostikou jsou takzvaní ledoví mu?i Pankrác, Servác, Bonifác. Zima v polovině května doká?e napáchat ?kody hlavně v zemědělství a v minulosti se na?im předkům stávalo, ?e náhlé mrazy zlikvidovaly dokonce i celou budoucí úrodu.

?Mů?e za to celková jarní přestavba povětrnostní situace. Dříve se vědci domnívali, ?e ochlazení způsobuje tání arktických ledovců v Atlantiku. Jenom?e chladno nás překvapí ka?dý rok jindy a stává se, ?e k nám ani vůbec nedorazí,? říká Marek Dvořák. Podle něj vznikají náhlé mrazy působením arktického vzduchu ze severu, severozápadu či severovýchodu, přičem? opět zále?í na cyklonální činnosti. ?Počasí na jaře je hodně rozmarné, tak?e i začátkem května jej lze pova?ovat za aprílové. Souvisí to s chováním a polohami front, kdy se například středomořská větev polární fronty přesouvá na sever a podobně.?

LUCIE NOCI UPIJE

Přesto?e v současné době pro?íváme období klimatických změn, některé pranostiky lze stále pova?ovat za opodstatněné. ?Tě?ko se ale dá hovořit o jejich úspě?nosti, někdy vycházejí téměř stoprocentně a jindy vůbec. Rozhodně je nemů?eme brát v potaz při předpovídání počasí,? tvrdí meteorolog z Brna.

Pranostika ?Lucie noci upije a dne nepřidá? pozbyla smyslu se zru?ením juliánského kalendáře. Pořekadlo vzniklo zřejmě v době, kdy zimní slunovrat nastával právě kolem svátku svaté Lucie.
Mnohá lidová rčení jsou spí?e úsměvná a nelze proti nim téměř nic namítat. Do této kategorie patří třeba úsloví: ?Kdy? na Silvestra sně?í, Nový rok není daleko?, stejně jako ?Na Hromnice o hodinu více? či přísloví ?Lednové slunce je jako panská přízeň?. Jiné je naopak pořekadlo ?Lucie noci upije a dne nepřidá?, vztahující se k třináctému prosinci.

Pravděpodobně vzniklo v době, kdy zimní slunovrat nastával právě kolem svátku svaté Lucie, av?ak zru?ením juliánského kalendáře v roce 1582 přestalo dávat smysl. Do?lo tak k posunutí slunovratu a změna logicky postihla i celou řadu dal?ích pranostik. ?Jsou takové, které u? neplatí, ale není jich mnoho. Vět?í část vznikla spí?e a? po roce 1582.?

HUSA NA LEDU

Některé dal?í průpovídky o počasí v?ak nemů?eme brát vůbec vá?ně a platí to předev?ím o těch, které předpovídají povětrností podmínky na několik měsíců dopředu. Říká se třeba, ?e ?Kolik mračen na Jakuba (25. července), tolik sněhu v zimě", případně se lze setkat i s obdobou: ?Pakli?e na Jakuba slunce svítí, pak má krutá zima býti.? Nebo pokud uvidíte na Martina husu jíti po ledě, následující rok bude zaručeně dlouhé léto.

Náhlé ochlazení v květnu doká?e způsobit ?kody v zemědělství. Není to ale v?dy ve dnech, kdy slaví Pankrác, Servác a Bonifác.
Existují ov?em i lidová moudra, která se k nám dostávají z úplně jiných klimatických oblastí. ?Některé mohou pocházet třeba ze Středomoří. Zatímco v Athénách platí, ?e kdy? fouká ji?ní vítr, znamená to zcela jistě příchod vlahého počasí, tak to stejné nebude platit někde na ji?ní Moravě,? upozorňuje Marek Dvořák.

Jak se zdá, pranostiky mohou v době výkonných počítačů, dokonalých meteorologických programů a dru?ic poněkud ztrácet smysl. Stále v?ak platí, ?e zůstávají součástí na?í kultury a jen čas uká?e, do jaké míry bude tradice ovlivněna probíhajícími klimatickými změnami.