O NAVLÉKÁNÍ KORÁLKŮ

(Zamy?lení nad církví)

Kolik rozborů situace v církvi u? jsme četli, ba se na nich i podíleli! Kolik jich le?í v útrobách na?ich archivů! Jsou jistě důle?ité. Přes sebelep?í úmysly v?ak v sobě skrývají mnohá úskalí. Po lidsku zpracovávají to lidské. Jenom?e církev není továrna na cvičky a její budoucnost není jen v na?ich rukou. A nestaví-li dům Hospodin, marně se namáhají stavitelé.

Jedno z nebezpečí je ve zobecnění vlastních zku?eností, pro?itků a znalostí, přičem? svá mínění o věci pokládáme za vědění. Přitom o dané skutečnosti "víme" jen z nepatrné výseče celé situace. Ka?dé zobecnění si v?dycky rychleji nalezne viníky problému ne? cestu z něho. K tomu je v nás bol?eviky naočkované měřítko totalitního my?lení: za to mohou ti nahoře! V totalitě to snad platilo. V demokracii ? i té církevní - je odpovědnost rozlo?ena, svoboda má pru?né mantinely a vět?ina přehlasuje men?inu ne v?dy dobrým směrem.

Kdo zná řády církve, ví, ?e pravomoci i kompetence diecézních rad i biskupů jsou téměř mizivé. V?echny analýzy a strategie rozvoje narazí na právní subjektivitu nábo?enských obcí. Navíc je neprovázanost církevních řádů stejná jako u zákonů státních a přitom by nám mělo stačit Desatero. K tomu přičtěme zděděné problémy předcházejících generací: po obrovském nad?ení let předválečných dvě totality, strach a devótnost nejen představitelů církve ale i věřících. Odklon od církví a úbytek věřících je celosvětový problém, spjatý nejen s průnikem jiných nábo?enství, ale i se vzrůstajícím konzumisem, podporovaným novým nábo?enstvím davů - médii. Za provozu ?ivota církve se pomalu posunuje hlásání evangelia i způsob jeho vyznávání. Restaurační stýskání, co dělat, aby to bylo jako dřív, je marné. ?ivot víry u? nepůjde nutně přes kostel, ale měl by vést přes fary. Člověk si otázky po smyslu i zakotvenosti ?ivota klade stále stejně. Vědomí Boha je přece antropologická konstanta.

Číselné analýzy o církvi vypovídají o úbytku věřících i peněz na obyčejný provoz církve. To je ov?em výpověď o lidské nedostatečnosti v Bo?ích slu?bách, ale ne o Bo?ím působení ve světě lidí. Mýlím se snad, připomenu-li, ?e chudoba k církvi patřila? Nebo je snad evangelium pro bohaté a úspě?né? Stav církve jako ?ivého těla Kristova nelze sevřít do úspě?ných numer. Nedočteme se v nich o duchovních, kteří chodí v noci k umírajícím či kilometry pě?ky slou?it bohoslu?by pro tři du?e, jsou sami sobě kostelníky, s kýbly chrání zatékající střechu, s málo penězi ?iví rodinu a je?tě bezdomovce, mají za sebou zku?enosti s StB a?. A kde je tichá práce bezejmenných laiků? A těch modliteb! Statistiky nezachytí nic z toho, co činí kněze knězem a křes?ana křes?anem. Ano, lidé od nás chtějí něco jiného: chléb, ře?ení sociální otázky, recept, jak být na zemi ??astný, a my je zlobíme a nudíme omíláním zvěsti, její? hodnota se na trzích tohoto světa nedá zpeně?it - nabízíme dar Bo?ího tajemství spásy v Kristu.

Církev není obchodní dům a křes?an a kněz nenabízí produkt Krista Pána. Nechci být ?ádný accoumt manager. "Zdroje potřebné k realizaci přijatého plánu" znám jen jedny ? vokací, Bo?ím povoláním vyslaný věrohodný křes?an. Laik či kněz. Vokace a působení Ducha svatého nelze plánovat. Nelze se na Ducha svatého ani vymlouvat. Ale nelze ho ani "vydefinovat" a přivlastnit. O Bo?í pomoc při díle církve lze jen prosit. Právě tam kde církev začala pracovat na své moci, úspěchu a slávě a vytvořila systém ekonomických a legislativních pravidel, se stala vdovou po Duchu svatém. A teď my křes?ané nevíme kudy kam. V60. letech to kdosi vtipně ale přesně pojmenoval: Kristus ano, církev ne.

Nebo jinak: reklamou či vizitkou církve je kří?, ne plné lavice a bankovní konto. Úspěch není jméno Bo?í. Bůh není výkon, Bůh je láska (J. Zahradníček). Rovnost akce a kontemplace (Marta i Marie). Z vy??í perspektivy tak ře?ení problémů nespočívá ani v konání ani v nekonání, ale v pochopení, proto?e kde je skutečné pochopení, tam není problémů (A. de Mello).

Svět (a církev v něm) jsou jen "stájí, v ní? se rodí Pán". Betlémská hvězda vstoupila do na?eho lidského chléva. Chasid?tí mni?i říkávali: rozhrabujte hnůj tak nebo tak, bude to pořád hnůj. Zatímco si lámete hlavu, mohli byste navlékat perly pro radost nebes. Atak spí? ne? o dal?í analýzu prosme o dialýzu krevního oběhu církve a ka?dého z nás Duchem svatým.

A tak jedu vlakem do úřadu, pak na vikariáty a domů na faru, k umírajícímu do nemocnice, pak připravit poho?tění a lavice pro náv?těvu luterského zájezdu, mezi tím budu přemý?let o misijní předná?ce pro bohaté podnikatele, domluvím s ředitelem ?koly výchovné koncerty, zajdu za slepou Alenkou, připravím si nedělní kázání i promluvu ke křtu a doufám, ?e ne? usnu se stačím pomodlit? A ráno, dá-li Pánbůh, vstanu navlékat aspoň obyčejné korálky pro radost nebes.

P.S. Se "6P" se přes to v?echno tě?ím na plodný, konkrétní dialog.

Mgr.Jana ?ilerová