Vzpomínka na havíře Misku

?Osobnost dělnického generálního ředitele OKD Jaroslava Misky bývá opředena mnohými, často zkreslenými názory. Přitom to byl v podstatě normální havířský synek s bě?nými přednostmi i nedostatky. Proto?e jsem jeho působení tak říkajíc za?il na vlastní ků?i, dovoluji si uvést dvě příhody.

První se datuje do doby, kdy pracoval jako technik na ředitelství trustu Ostrava-sever. Jel jednou se svým veselým kolegou na inspekci na Důl E. Urx (dne?ní areál Hornického muzea OKD). Nutno uvést, ?e ?achta le?í na katastru ostravské městské části Petřkovice, která byla v době okupace připojena k Velkoněmecké ří?i. Z toho např. plynula povinnost taměj?ích mu?ů rukovat do německé armády. I to se odrazilo na ne právě vřelém vztahu některých lidí k novému zřízení. Tak tedy, oba horničtí výtečníci dojeli na vrátnici dolu, kde se odehrál následující rozhovor s vrátným:
?Zdař buh, kaj jedětě?"
?Za soudruhem ředitelem!"
?A co matě v autě," vyzvídal vrátný.
?P???t, potichu! Vezeme protistátní materiály...," zavtipkovali technici.
?Fajne, fajne," spiklenecky pobrukoval vrátný. ?Tak honem jedtě, a? vas ?adny něvidi!" A bylo hotovo.

A druhá příhoda:
Kdy? Miska nastoupil do funkce generálního ředitele OKD, při?el jednou za vedoucím sekretariátu Milanem, jemným, vzdělaným a úslu?ným člověkem, a říká mu:
?Milane, ve středu letím do Prahy, objednej letenky."
?A kdo poletí, soudruhu generální?," zeptal se.
?Přece já, kurva, a ty!"
Milánek, jak jsme mu řikali, koupil letenky a přinesl je Miskovi. ?Na co má? tři letenky?," ptá se generální.
?No, v?dy? jsi, soudruhu generální, říkal, ?e poletí? ty, kurva a já," odvětil Milánek bezelstně.
A bylo to!..."