Peníze kazí charakter
Autor: administrator <admin(at)server.cz>, Téma: Informace, Vydáno dne: 09. 03. 2007Mnozí lidé se domnívají, ?e vý?e majetku nemá na osobnost ?ádný vliv. Jak ov?em dokazují mnohé výzkumy odborníků, vidina financí a bohatství s jedincem
pořádně zamává. Stačí prý jen obrázek s bankovkami či zmínka o lep?í finanční situaci a člověk se výrazně mění k hor?ímu.
Vědci z katedry marketingu na univerzitě v Britské Kolumbii provedli nenáročný experiment s překvapivým zji?těním, Jedné skupině respondentů předčítali slova slibující bohatství a úspě?nou budoucnost. Druhé půlce četli o chudobě, nedostatku prostředků k ob?ivě a o poklesech příjmů. Zajímalo je, zda vyslechnutý text ovlivní testované jedince v ochotě pomoci druhým. Zkoumané osoby proto vycházely po jednom z posluchárny na chodbu. Zde u? čekala připravená asistentka, která před ka?dým příchozím ?náhodně" upustila blok či tu?ku.
Lidé, kteří se dívali na obrázek bankovek, chovali se sice samostatněji, zato daleko více sobecky a egocentricky
Výsledky testu byly ?okující. Lidé, jejich? psychika byla ovlivněna vidinou bohatství a spokojeného ?ivota, projevovali ochotu zvednout upadlý předmět v daleko men?í míře ne? jejich ?chudí" kolegové. Podobně skončil i druhý experiment.
ZTRACENÁ DOBROTIVOST
Obě skupiny respondentů byly spojeny dohromady a vedoucí po?ádala přítomné, aby jí pomohli roztřídit výsledky jistého pokusu. I v tomto případě se přesně podle očekávání přihlásilo mnohem více osob ?z tábora nemajetných". Opět se potvrdilo, ?e dobrovolníci z řady bohatých byli ochotni pomáhat významně méně.
Podobný test provedli rovně? ru?tí odborníci. Ti nechali jednu část studentů třídit a počítat kartotéční lístky, druhou zase peníze. Po nějaké době pak byli účastníci vysláni na schodi?tě, kde čekal figurant na invalidním vozíku. Výrazně lépe si vedla skupina, která nepři?la do styku s bankovkami. Rozdíl v ochotě pomoci posti?enému člověku činil neuvěřitelných sedmatřicet procent.
Zajímavé je i to, ?e v testech soucitu dopadli mnohem hůře mladí lidé ne? jejich kolegové o deset a? dvacet let star?í. Pro mnohé z nich se peníze staly doslova drogou a ?ivotním cílem.
Navíc se zjistilo, ?e ?eny z obou táborů projevily mnohem vy??í míru soucitu ne? mu?i, ačkoliv příslu?nice ně?ného pohlaví konfrontované s penězi pomáhaly značně méně ne? jejich mu??tí kolegové z druhé skupiny. Jako by vidina bohatství v člověku potlačovala v?echnu lidskou dobrotu.
VY??Í SAMOSTATNOST
Při dal?ím testu se zkoumala reakce na vizuální podněty. Dobrovolníci byli rozděleni do tří skupin a usazeni před počítače. Jedněm svítil na monitoru spořič obrazovky zobrazující plující ryby. Druzí se dívali na temnou plochu a třetí na obrázek bankovek. Pak jim byl zadán tě?ko ře?itelný příklad. Účastníci pokusu v?ak měli mo?nost po?ádat vedoucího experimentu o nápovědu. Výsledky byly rozhodně zajímavé.
Lidé, kterým na obrazovce pluly rybičky nebo měli před sebou tmavou plochu, se na instruktora obraceli daleko častěji ne? ti, kteří se dívali na peníze. Finanční motivace tedy vedla zkoumané jedince k mnohem vy??í samostatnosti a úsilí. Naproti tomu sociální stránka osobnosti byla u těchto pokusných osob silně potlačena. To se projevilo v závěru testu, kdy byli dobrovolníci po?ádáni, aby vzali své ?idle a přesunuli se k instruktorovi, jen? jim měl polo?it několik dotazů. Respondenti s obrázkem bankovky si sedali dále od tazatele i od sebe navzájem ne? jejich kolegové z dal?ích dvou skupin.
LEHCE MANIPULOVATELNÝ
Vět?ina lidí podléhá vněj?ím podnětům více, ne? vůbec tu?í. Odborníci předpokládají, ?e vidína mo?ného zisku aktivuje takzvaný mesolimbický systém centrální nervové soustavy. Tato část mozku zpracovává v?echny příjemné pocity, jako jsou například sexuální slast, potě?ení z jídla, financí, ale i drogové opojení a podobně.
Skupina testovaných, sledujících na monitoru počítače plující barevné rybičky, projevovala ve v?ech pokusech maximální míru soucitu
Zajímavé je rovně? zji?tění, ?e třeba lidé, kteří určitý čas poslouchali informace o nárůstu kriminality, se potom chovali nepoctivě. Podváděli ve společenských hrách, jezdili bez jízdenek a vůbec se chovali hůře ne? jindy. Tímto psychickým fenoménem lze také do značné míry vysvětlit, proč se obvykle klidní a mírumilovní jedinci mění za války v násilníky a vrahy.
Z pokusů v?ak vyplývá i jeden znepokojivý fakt. S člověkem se dá velice snadno manipulovat. Kdy? toho zneu?ijí v?eho schopní politici a draví obchodníci, vyzbrojení navíc ?pičkovou technikou a řadou výborných psychologů, mů?e se z lidí stát jen tupá masa, poslu?ně plnící rozkazy mocných. A to je budoucnost, o kterou patrně nikdo z obyčejných občanů nestojí.
pořádně zamává. Stačí prý jen obrázek s bankovkami či zmínka o lep?í finanční situaci a člověk se výrazně mění k hor?ímu.Vědci z katedry marketingu na univerzitě v Britské Kolumbii provedli nenáročný experiment s překvapivým zji?těním, Jedné skupině respondentů předčítali slova slibující bohatství a úspě?nou budoucnost. Druhé půlce četli o chudobě, nedostatku prostředků k ob?ivě a o poklesech příjmů. Zajímalo je, zda vyslechnutý text ovlivní testované jedince v ochotě pomoci druhým. Zkoumané osoby proto vycházely po jednom z posluchárny na chodbu. Zde u? čekala připravená asistentka, která před ka?dým příchozím ?náhodně" upustila blok či tu?ku.
Lidé, kteří se dívali na obrázek bankovek, chovali se sice samostatněji, zato daleko více sobecky a egocentricky
Výsledky testu byly ?okující. Lidé, jejich? psychika byla ovlivněna vidinou bohatství a spokojeného ?ivota, projevovali ochotu zvednout upadlý předmět v daleko men?í míře ne? jejich ?chudí" kolegové. Podobně skončil i druhý experiment.
ZTRACENÁ DOBROTIVOST
Obě skupiny respondentů byly spojeny dohromady a vedoucí po?ádala přítomné, aby jí pomohli roztřídit výsledky jistého pokusu. I v tomto případě se přesně podle očekávání přihlásilo mnohem více osob ?z tábora nemajetných". Opět se potvrdilo, ?e dobrovolníci z řady bohatých byli ochotni pomáhat významně méně.
Podobný test provedli rovně? ru?tí odborníci. Ti nechali jednu část studentů třídit a počítat kartotéční lístky, druhou zase peníze. Po nějaké době pak byli účastníci vysláni na schodi?tě, kde čekal figurant na invalidním vozíku. Výrazně lépe si vedla skupina, která nepři?la do styku s bankovkami. Rozdíl v ochotě pomoci posti?enému člověku činil neuvěřitelných sedmatřicet procent.
Zajímavé je i to, ?e v testech soucitu dopadli mnohem hůře mladí lidé ne? jejich kolegové o deset a? dvacet let star?í. Pro mnohé z nich se peníze staly doslova drogou a ?ivotním cílem.
Navíc se zjistilo, ?e ?eny z obou táborů projevily mnohem vy??í míru soucitu ne? mu?i, ačkoliv příslu?nice ně?ného pohlaví konfrontované s penězi pomáhaly značně méně ne? jejich mu??tí kolegové z druhé skupiny. Jako by vidina bohatství v člověku potlačovala v?echnu lidskou dobrotu.
VY??Í SAMOSTATNOST
Při dal?ím testu se zkoumala reakce na vizuální podněty. Dobrovolníci byli rozděleni do tří skupin a usazeni před počítače. Jedněm svítil na monitoru spořič obrazovky zobrazující plující ryby. Druzí se dívali na temnou plochu a třetí na obrázek bankovek. Pak jim byl zadán tě?ko ře?itelný příklad. Účastníci pokusu v?ak měli mo?nost po?ádat vedoucího experimentu o nápovědu. Výsledky byly rozhodně zajímavé.
Lidé, kterým na obrazovce pluly rybičky nebo měli před sebou tmavou plochu, se na instruktora obraceli daleko častěji ne? ti, kteří se dívali na peníze. Finanční motivace tedy vedla zkoumané jedince k mnohem vy??í samostatnosti a úsilí. Naproti tomu sociální stránka osobnosti byla u těchto pokusných osob silně potlačena. To se projevilo v závěru testu, kdy byli dobrovolníci po?ádáni, aby vzali své ?idle a přesunuli se k instruktorovi, jen? jim měl polo?it několik dotazů. Respondenti s obrázkem bankovky si sedali dále od tazatele i od sebe navzájem ne? jejich kolegové z dal?ích dvou skupin.
LEHCE MANIPULOVATELNÝ
Vět?ina lidí podléhá vněj?ím podnětům více, ne? vůbec tu?í. Odborníci předpokládají, ?e vidína mo?ného zisku aktivuje takzvaný mesolimbický systém centrální nervové soustavy. Tato část mozku zpracovává v?echny příjemné pocity, jako jsou například sexuální slast, potě?ení z jídla, financí, ale i drogové opojení a podobně.
Skupina testovaných, sledujících na monitoru počítače plující barevné rybičky, projevovala ve v?ech pokusech maximální míru soucitu
Zajímavé je rovně? zji?tění, ?e třeba lidé, kteří určitý čas poslouchali informace o nárůstu kriminality, se potom chovali nepoctivě. Podváděli ve společenských hrách, jezdili bez jízdenek a vůbec se chovali hůře ne? jindy. Tímto psychickým fenoménem lze také do značné míry vysvětlit, proč se obvykle klidní a mírumilovní jedinci mění za války v násilníky a vrahy.
Z pokusů v?ak vyplývá i jeden znepokojivý fakt. S člověkem se dá velice snadno manipulovat. Kdy? toho zneu?ijí v?eho schopní politici a draví obchodníci, vyzbrojení navíc ?pičkovou technikou a řadou výborných psychologů, mů?e se z lidí stát jen tupá masa, poslu?ně plnící rozkazy mocných. A to je budoucnost, o kterou patrně nikdo z obyčejných občanů nestojí.