Pře?iji vrabci

Tento opeřenec byl je?tě před pár lety bě?nou součástí ka?dodenního ?ivota milionů lidí po celé Evropě. Jejich populace v?ak houfně ubývá a vědci se stále sna?í najít pro tento zvlá?tní jev

---

Vrabců kdysi bývaly v České republice houfy. Nyní jejich počet v celé Evropě rapidně klesá.
uspokojivé vysvětlení. Nelze vyloučit, ?e na?e pří?tí generace tyto ptáky u? na vlastní oči jen tak nespatří.

---

Jednou z příčin, proč vrabci v takové míře mizejí, je ztráta mo?ností hnízdění.
Staré lidové moudro praví, ?e je lep?í míti vrabce v hrsti ne? holuba na stře?e. Mo?ná ale ji? brzy přijde doba, kdy člověk nebude podobnému úsloví vůbec rozumět. Vidět tohoto drobného ?edohnědého ptáčka je toti? dnes pomalu zázrak. Ostatně není se čemu divit, v?dy? jak vyplývá ze statistických údajů České společnosti ornitologické, jen za posledních dvacet let do?lo ke sní?ení jejich počtu v celoevropském měřítku a? o 60 procent. A to je dostatečný důvod k tomu, aby se vědci zamysleli, proč vlastně vrabci mizejí.

PROBLÉM S POTRAVOU

Záhadu jejich úbytku se sna?í vysvětlit například Bedřich Moldan z Centra pro otázky ?ivotního prostředí při Univerzitě Karlově. Podle jeho názoru jde o kombinaci dvou důle?itých faktorů. ?Vlivem přirozených cyklů se mění potravní nabídka, co? má za následek sni?ování stavů některých druhů, na druhé straně ke zvy?ování jiné populace ope řenců, kterým to naopak vyhovuje," tvrdí Moldan. ?A svůj význam má také celkový stav prostředí, čím? se myslí předev?ím míra zneči?tění a také dostatek místa k bezpečnému úkrytu."

Odborníci v této souvislosti zmiňují rovně? dal?í skutečnost - mizejí hospodářská stavení na venkově, v nich? mohli vrabci bezstarostně hnízdit a kde nacházeli dostatek potravy. Jak navíc upozorňuje Lucie Ho?ková z České společnosti ornitologické, v zemědělství se pou?ívá čím dál tím víc chemie. ?Nejrůzněj?í přípravky na hubení plevele způsobují, ?e vrabci přicházejí o zdroj jídla v podobě semen, a stejný negativní efekt mají také insekticidy proti hmyzu,? vysvětluje Ho?ková. V novostavbách pak navíc jen tě?ko hledají úkryty před predátory.

ZA VYSVĚTLENÍ ODMĚNA

Podobný názor zastává rovně? profesor Karel ??astný z České zemědělské univerzity a zdůrazňuje, ?e jde o celoevropský problém. ?Úbytek se netýká pouze České republiky. V Anglii dokonce vypsali milionovou odměnu tomu, kdo odhalí skutečnou příčinu mizejících vrabců. Přitom je?tě z dob mého dětství si dobře pamatuji, ?e kolem ka?dého stánku s občerstvením jich skákala doslova hejna," uvádí ??astný.

---

Mnozí opeřenci začínají ?ít takzvaným synantropním způsobem ?ivota, tedy s člověkem. Patří sem například dravec krahujec. Česká metropole je v Evropě jediným městem, kde je populace krahujce velmi početná.
Podle univerzitního profesora kromě kontaminované potravy, ztráty hnízdících mo?ností, kácení různých keřů a stromů v parcích je dal?ím důvodem jejich úbytku předev?ím klesající počet hmyzu, kterým krmí svá mláďata. ?Zřejmě ale jde o soubor příčin, je? se kumulují, a my jednodu?e zatím nejsme schopni stanovit tu pravou."

Zajímavé ov?em je, ?e například stavy sýkor, je? jsou také hmyzo?ravci, vůbec neklesají. Proč tedy právě vrabci? ?Velkou roli hraje to, jakým způsobem vlastně ptáci sbírají hmyz. Vrabci jsou v podstatě zrno?ravci, co? znamená, ?e jsou schopni nacházet nejrůzněj?í brouky či housenky pouze na povrchu kmenů, listů či větví,? vysvětluje ??astný. ?Naproti tomu sýkorky mají zcela jinak uzpůsobený zobák. Svou hlavní potravu tedy získávají mnohem snáze, proto?e se dostanou i do nejrůzněj?ích ?kvír a dutin.?

OPEŘENCI SE STĚHUJÍ

Někteří odborníci také upozorňují, ?e mizí spí?e vrabec domácí ne?li polní, co? ale není podle profesora ?tastného tak jednoznačné. Vrabec polní prý ubývá v zemědělské krajině a naopak je stále častěji k vidění na okrajích měst. Ztratil mo?nosti hnízdění, proto?e obýval předev?ím dutiny starých stromů uprostřed polí a kolem silnic. Aleje v?ak byly z velké části vykáceny, a tak se musel přestěhovat do blízkostí zástaveb.

---

Vrabci krmí svá mláďata výhradně hmyzem. Sýkory jsou rovně? hmyzo?ravci, ale jejich populace neklesá. Podle odborníků je to dáno tím, ?e sýkory mají jinak uzpůsobený zobák.
Dal?í záhadou kolem vrabce domácího je fakt, ?e zatímco v Evropě velmi rychle mizí, v Americe ani v Asii vědci nic podobného nezaznamenali. Zajímavou skutečností je také zji?tění, ?e některé druhy ptáků města rychle opou?tějí, jiné je v poslední době naopak houfně dobývají. ,,Vezměte si takovou straku, jde o zále?itost posledních zhruba třiceti let, sojka tak dvaceti a holub hřivnáč asi patnácti let začínají ?ít s člověkem neboli synantropním způsobem ?ivota. Dobrým příkladem jsou třeba čápi a jejich hnízdění na komínech, co? trvá u? hodně dlouho," uvádí profesor ?tastný.

Nezbývá ne? doufat, ?e se vědcům podaří odhalit pravou příčinu úbytku vrabců, abychom je zachránili i pro pří?tí generace.