Na Rychvald
se nezapomíná XV část

Autor: <>, Téma: Moravskoslezské krásy, Vydáno dne: 20. 06. 2006

Obnovení
demokracie
1989 ? 1992


V roce 1989 v celé střední Evropě skončila po více ne? čtyřiceti letech komunistická kapitola dějin. Nejinak tomu bylo i v Rychvaldě. V pátek 17. listopadu 1989 byl po potlačení studentské demonstrace v Praze odstartován proces demontá?e monopolu komunistické moci v tehdej?ím Československu. Následující stávka vysokých ?kol a divadel se v dal?ích dnech přelila do ostatních regionů. V pondělí 20. listopadu se konala demonstrace poprvé od roku 1969 i v Ostravě. 27. listopadu 1989 se v celém Československu konala generální stávka za obnovení demokracie a zru?ení vedoucí úlohy komunistické strany, které se zúčastnili i mnozí Rychvalďané. Vět?inou na svých pracovi?tích mimo Rychvald, jeliko? v samotném Rychvaldě dosud měli situaci pod kontrolou komunisté z národního výboru.

V?eobecné protestní hnutí se je?tě v listopadu zformovalo do Občanského fóra (OF), které zahrnovalo v?echny skupiny nespokojeného obyvatelstva v celé České republice. Na Slovensku vznikla obdobná organizace pod názvem Veřejnost proti násilí (VPN).


Cyklostylovaný bulletin Občanského fóra v Rychvaldě
OF bylo v Rychvaldě zalo?eno 15. prosince 1989. Dva dny na to se v restauraci Sokolský dům konala schůze občanů, na kterou při?lo asi 100 lidí. Na ní bylo zvoleno Koordinační centrum OF a svolán první veřejný mítink Občanského fóra do velkého sálu Kulturního střediska na sídli?ti na 21.12.1989. Zúčastnilo se ho asi 270 Rychvalďanů a byly na něm vzneseny po?adavky rehabilitace občanů posti?ených komunistickým re?imem a odstoupení rady Městského národního výboru. Začalo vyjednávání s představiteli komunistické moci v obci. Mluvčími OF v Rychvaldě v průběhu roku 1990 byli: Miroslav Glac, JUDr. Antonín ?muk, Ing. Přemysl Pospěch, Ivo Rodovský, Martin Konderla, Ing. Bohdan Mrázek a RNDr. Tadeusz Siwek.

22. února 1990 byla podle narychlo přijatého československého zákona provedena rekonstrukce dosavadního slo?ení poslanců a rady národního výboru tak, aby jeho slo?ení lépe vyjadřovalo názory veřejnosti. Po dohodě ?u kulatého stolu" mezi vedením OF a KSČ v Rychvaldě odstoupilo 10 stávajících poslanců (9 komunistů, 1 bezpartijní), včetně předsedy a místopředsedy Národního výboru. Na jejich místa bylo navr?eno 8 občanů doporučených Občanským fórem a 6 z nich bylo do Národního výboru kooptováno. Představitelé OF obsadili nejvy??í funkce v obci: Miroslav Glac se stal předsedou a ing. Miroslav Urbánek místopředsedou národního výboru. V nové městské radě poprvé od roku 1948 převládali nekomunisté nad komunisty v poměru 7 : 4.

V rámci odstraňování symbolů minulého období byl 23. srpna 1990 z centra Rychvaldu odstraněn sovětský tank, který tvořil od roku 1977 součást památníku osvobození obce Sovětskou armádou v roce 1945. Tank nebyl historický věrohodný, proto?e Rychvald osvobozovala pěchota a obyvatelům Rychvaldu připomínal spí? ne? osvobození v roce 1945 sovětskou intervenci v roce 1968.

Odstraněni sovětského tanku z prostranství před Městským úřadem

23.8.1990. Tank byl roztaven v bohumínských ?elezárnach


V letech 1990-91 byla v celém Československu zahájena podstatná změna vlastnických poměrů. Začala privatizace. Lidé, kterým bývalý re?im vzal majetky, práci anebo je jiným způsobem po?kodil, se domáhali nápravy křivd. Soukromý majetek se opět stal nedotknutelným a to se brzy projevilo i ve vzhledu obce. Objevily se firemní ?títy soukromých podnikatelů. Mezi prvními soukromníky v Rychvaldě byl řezník Miroslav Nikliborc, který si na podzim 1990 otevřel řeznictví u ?elezničního přejezdu u Podkostelňáku. A přesto?e úspěch v podnikání zaznamenali jen někteří z nich, soukromé firmy u? z Rychvaldu nezmizely. Zmizely naopak některé věci, bez kterých si nebylo mo?né téměř ?ivot představit, ani? to byly ideologické zále?itosti spojené s bývalým re?imem. Například kino. Opotřebovaná budova kina Rozvoj ve východním křídle Dělnického domu vy?adovala značnou finanční částku na opravu, a při velmi nízké a stále klesající náv?těvnosti se taková investice jevila předem jako ztrátová. Proto se v roce 1991 promítalo v Rychvaldě naposledy a provoz kina po 61 letech skončil.

Nově nabytou svobodu si někteří vysvětlili jako mo?nost nerespektovat zákon. To vedlo ke zvý?ení kriminality a koncem roku 1990 do?lo k dosud nevídanému dvojnásobnému vyloupení rychvaldské po?ty. 27. září dva maskovaní mu?i (nebyli z Rychvaldu) ukradli 260 tis. Kčs a 15. října stejným způsobem 90 tis. Kčs. To byl v té době obnos, který by dnes měl hodnotu miliónu. Zloději byli vypátráni a zatčeni 17. ledna 1991, kdy se chystali k dal?ímu přepadení, tentokrát v?ak ji? nikoliv v Rychvaldě.

Od 1.1.1991 nastala v celém Československu liberalizace cen. Po více ne? 40 letech státního monopolu a nepřirozeného stanovení cen bylo ponecháno zcela na obchodnících, za co budou své zbo?í prodávat. Po dosavadní regulaci, kdy stejný druh zbo?í měl prakticky jednu cenu na celém území státu, to u mnoha lidí vyvolávalo obavy, ?e ceny vyletí do nesmyslné vý?e. Ale nestalo se tak. Ceny sice vzrostly, ale ne do té míry, aby se zbo?í stalo pro vět?inu lidí nedostupné. Tam, kde to obchodníci přehnali, museli dokonce po nějaké době ceny opět sní?it, aby jim zbo?í nezůstalo na skladě. Státní regulaci postupně nahradil zákon nabídky a poptávky.


Miroslav Glac, první nekomunista v čele obce od roku 1945 (únor - listopad 1990)
Znárodněný soukromý majetek byl v tzv.. restituci vrácen původním majitelům. Ale ne v?dy to bylo mo?né. V některých případech, kdy u? nikdo z původní rodiny ne?il nebo ?lo o majetek nový, který vznikl a? v době komunismu 1948-89, musel být privatizován. Vláda se rozhodla privatizovat tento majetek metodou kupónů, během ní? se ka?dý československý občan mohl za 1000 Kč zaregistrovat a v několika kolech pak dávat po?adavky na podíly v dosavadních státních podnicích. Hodnota podílů těch podniků, o které byl zájem, rostla a hodnota podniků, které nikdo nechtěl, klesala. Tento postup měl zavést do hodnocení státních podniků prvky zákona nabídky a poptávky a zreálnit tak jejich cenu. V Rychvaldě fungovalo středisko kupónové privatizace v Kulturním domě v centru obce v letech 1991-93. Vět?ina obyvatel Rychvaldu se privatizace zúčastnila, ale nikdo na ní nezbohatl. Ani celostátně se tento způsob privatizace příli? neosvědčil, proto?e vedl k nesmírnému rozdrobení struktury vlastníků a následně k podvodům, kdy? se silní investoři pokou?eli rozptýlené akcie získat. Přesto to mělo velký vzdělávací vliv, proto?e téměř v?ichni si mohli za pouhé 2000 Kč (ve 2 vlnách kupónové privatizace) vyzkou?et ?hru na burze" a názorně se poučili, jak se hodnota velkého majetku mů?e měnit.

První skutečně svobodné parlamentní volby po více ně? 40 letech se konaly v červnu 1990. Měly povahu plebiscitu mezi komunismem a demokracií. Stejně jako na ostatním území dne?ní České republiky i v Rychvaldě s převahou zvítězilo občanské fórum (48,7% hlasů do Sněmovny lidu a 37,7% hlasů do Sněmovny národů Federálního národního shromá?dění a 38,8% hlasů do České národní rady). Na druhém místě do obou komor federálního, československého parlamentu i do republikového českého parlamentu v podobě České národní rady se umístilo Hnutí pro samosprávnou Moravu a Slezsko (19,6 - 26,2% hlasů) a na třetím KSČ (16,5 - 19,8% hlasů). Parlamentní volby v roce 1990 v Rychvaldě prokázaly, stejně jako ve vět?ině ostatních obcí v Československu, ?e KSČ opravdu ztratila mandát vládnoucí strany, pokud ho kdy vůbec legálně měla. KSČ se pak přejmenovala na Komunistickou stranu Čech a Moravy (KSČM) a pod tímto názvem působí dodnes. V 90. letech působila v Rychvaldě několik let kromě KSČM druhá levicová strana, která převzala název od volebního seskupení z roku 1990 Levý blok. Po neúspěchu v parlamentních volbách v roce 1996 v?ak zanikla.

V roce 1990 byl československým parlamentem přijat zákon o obcích a systém národních výborů byl zru?en.

V prvních komunálních volbách 23.-24. listopadu 1990 v Rychvaldě kandidovalo 41 občanů z následujících stran a hnutí: KSČ (15 kandidátů), OF (13 kandidátů), koalice Československé strany lidové a Československé socialistické strany (5 kandidátů: 3 z ČSS a 2 z ČSL), hnutí za samosprávnou Moravu a Slezsko (3 kandidáti), zemědělská strana (1 kandidát), hnutí národnostních men?in ?Wspólnota -Egyiittelés" (1 kandidátka) a jeden nezávislý kandidát. Ukázalo se, ?e v podmínkách malého města jako Rychvald soupeření politických stran nemá velký význam. Rozhodují spí?e osobní kvality kandidátů a přednost mají ti, kteří jsou s Rychvaldem dlouhodobě spjati. Kandidáti ze starých rychvaldských rodin mají obvykle zaručen dostatečný počet hlasů bez ohledu na to, za kterou stranu nebo koalici by se rozhodli kandidovat. Po listopadových volbách se prvním starostou stal Ing. Jaromír Urbánek (OF), jeho zástupcem Miroslav Glac (ČSL a ČSS) a členy rady JUDr. Antonín ?muk (OF), Pavla Kristová (OF) a Ing. Milan Vro?ina, CSc. Funkce tajemníka obecního úřadu, která přestala být funkci volenou, byla dočasně ponechána dosavadnímu tajemníkovi Národního výboru Kamilu Molitorovi, ale v průběhu roku 1991 ho na základě výběrového řízení vystřídala Hana Opr?alová z ostravy.

Předvolební kampaň před červnovými parlamentními volbami v roce 1992 přivedla do Rychvaldu nejvýznamněj?í tehdej?í československé politiky: 23. května 1992 vystoupil na volebním mítinku Levého bloku v Kulturním středisku za účasti 150 přítomných Ivan Sviták, který kandidoval za r seskupení zahrnující také KSČ, přesto?e byl právě komunisty přinucen po roce 1968 odejít do exilu. 24. května 1992 se na stejném místě konal za účasti jen asi 20 přítomných mítink s federálním ministrem ?ivotního prostředí josefem Vavrou?kem, kandidátem občanského hnutí, jednoho z nástupnických seskupení bývalého občanského fóra. 29. května 1992 se v Rychvaldě konal za účasti 400 náv?těvníků předvolební mítink druhého nástupnického politického subjektu, Občanské demokratické strany, na kterém vystoupil ministr financí Václav Klaus. Účast na těchto mítincích předznamenala pozděj?í volební výsledky. Rychvald?tí občané volili v těchto volbách převá?ně ODS. Ve volbách zvítězila v české části federace ODS, na Slovensku Hnutie za demokratické Slovensko. Představitelé těchto stran Václav Klaus a Vladimír Mečiar nena?li společný modus vivendi ani pro sebe, ani pro obě části československé federace a odstředivé síly byly tak silné, ?e se na Silvestra 1992 Československo rozpadlo. Rychvald tím opět změnil státní příslu?nost.