Takzvané civilizační nemoci nejsou vůbec prokletím moderní doby. Podle německých archeologů pronásledovaly člověka u? v pravěku. Badatelé zkoumali hromadné hroby zemědělců z pozdní doby kamenné v Eulau ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. ?Vycházíme z toho, ?e příčinou hromadného úmrtí takového mno?ství lidí, prakticky celých rodin, musela být nějaká infekce," prohlásil Robert Ganslmeier ze zemského muzea v Halle. Podle odborníků ?lo s největ?í pravděpodobností o smrtící virus, ale vyloučit se nedá ani bakterie. Ji? v loňském roce na?li archeologové při výzkumu sídli?tě takzvané kultury ?ňůrové keramiky hroby staré asi 4400 let. Pozůstatky celkem čtrnácti osob nyní procházejí řadou vědeckých testů - stronciová izotopie zubů například pomů?e určit, čím se na?i dávní předkové ?ivili. ?Tehdy ?ili lidé poprvé v dějinách dlouhodobě na jednom prostoru společně se zvířaty, která chovali," řekl Ganslmeier. Tím bylo podle něj ji? v pozdní době kamenné umo?něno, ?e se infekce mohly ?ířit z dobytka na člověka a naopak, jejich původci se vzájemně mísili, mutovali, a tak mohly vznikat zcela nové, do té doby neznámé choroby. Historické poznatky mohou přinést u?itek i pro současnost. ?Například ptačí chřipka se stala hrozbou lidstvu, proto?e lidé z jihovýchodní Asie ?ijí s drůbe?í v těsném sou?ití na malém prostoru, podobně jako kdysi na?i prapředci," upozornil Ganslmeier.