Ostrava: co s průmyslovými památkami?

Město se nemů?e rozhodnout, zda po?ádá o zápis do seznamu světového dědictví UNESCO. Proč?

Ostrav?tí radní a zastupitelé se stále nemohou rozhodnout, zda chtějí či nechtějí, aby se industriální stavby zapsaly mezi památky světového dědictví UNESCO.

Pokud by se to podařilo, mohla by presti?ní značka do Ostravy přilákat i trojnásobně turistů, ne? kolik jich město nav?tíví v současnosti. Jednodu??í by pak mohlo být i získávání peněz z nadací, fondů či dotací na údr?bu presti?ních památek.

Ostrava by si v celosvětovém seznamu mohla vydobýt své pevné místo areály tě?ební jámy Vrbice, dolem Hlubina, dolem Anselm a dolem Petr Cingr, ale i koksovnou či třemi vysokými pecemi v Dolní oblasti Vítkovic.

Kraj neváhal, zápis podporuje

Podstatně méně váhavý byl Moravskoslezský kraj, jeho? radní u? vloni 2. února jasně deklarovali, ?e podporují zapsání památek do Seznamu světového dědictví UNESCO. Představitelé města v tom ale nemají jasno ani dnes. Slibují, ?e snad rozhodnou v pří?tích měsících.

Přitom kulturní komise města u? vloni na jaře doporučila zápis do seznamu s tím, aby se ustavila speciální pracovní skupina, která by se tím dále zabývala. Informoval o tom zastupitel a předseda komise Milan Weber (ČSSD) s tím, ?e radní o tom dodnes nerozhodli.

?Ostrava má velkou ?anci, industriálních památek ve světě není mnoho. Navíc pro rozvoj Ostravy měly takový význam jako kupříkladu nějaký gotický kostel pro středověké město. V?dy? právě tyto areály vytvořily identitu města, které na nich vlastně vyrostlo,? tvrdí Weber.

Stanislav Vopasek z Nadace Landek Ostrava doplnil, ?e pokud má město zájem dostat památky na seznam u? v roce 2010, je nejvy??í čas začít jednat. ?Obcházím náměstky i primátora, abych s nimi o zápisu hovořil. V?ichni při schůzkách sice tvrdí, ?e jsou pro, ale zatím ?ádné oficiální stanovisko rady nepadlo,? tvrdí Vopasek. Podle něj je ale nutné, aby u? byli jmenováni mana?eři, kteří by ve spolupráci s Národním památkovým ústavem připravili v?echny potřebné dokumenty, studie a nejrůzněj?í zprávy, které jsou pro zápis nutné.

Zásadní otázka je, kolik to bude stát

Naopak ostravský náměstek Zbyněk Pra?ák (KDU-ČSL) tvrdí, ?e časový faktor v tomto případě zásadní roli nehraje. ?Kdy se rada rozhodne, tě?ko říci. Je zapotřebí, abychom znali v?echny okolnosti,? prohlásil Pra?ák a zejména zdůraznil otázku, kolik v?e bude stát. Nakonec v?ak slíbil, ?e nejpozději do dubna by se rada mohla vyjádřit.

Náměstek Vít Ruprich (SNK) doplnil, ?e u? v lednu by společnost Vítkovice měla představit zastupitelům studii k dal?ímu vyu?ití největ?ího areálu z památek, Dolní oblasti Vítkovic. Věří, ?e na základě těchto podkladů by se pak zastupitelé či rada mohli rozhodnout.

Jak ale sdělila mluvčí Vítkovic Eva Kijonková, studie je ji? hotova od listopadu. ?Zastupitelstvu jsme to nabízeli do programu ji? dříve, ale byla záva?něj?í témata. Nedostalo to a? takovou prioritu, abychom tím nabourali chod zastupitelstva,? vysvětlila Kijonková, proč se se studií Vítkovic seznámí zastupitelé města a? s dvouměsíčním zpo?děním.

Doplnila, ?e společnost prezentuje své záměry a sna?í se získat peníze na dal?í studii, která by ukázala, kolik peněz je potřeba na opravu památky, její trvalý provoz a údr?bu. ?K zápisu do UNESCO chce firma přikročit a? poté, kdy bude mít v rukou zcela jasně definované ře?ení a zaji?těno financování národní kulturní památky,? prohlásila Kijonková. Generální ředitel Vítkovic Jan Světlík pak doplnil, ?e značku Vítkovice nechce spojit s něčím, z čeho by mohla být mezinárodní ostuda. ?Nechceme, aby se památka dostala do UNESCO v podobě řízené ruiny,? řekl.

Ostatní stavby navrhované na zápis jsou v lep?ím stavu. ?Konstrukce dal?ích tří objektů jsou natřeny, navíc do nich nezatéká a polovina z nich má u? i opravené fasády. Jediné, co potřebujeme, je vět?í podpora města,? uzavřel Stanislav Vopasek z nadace Landek.