 |
Francouzský vynálezce Louis Jacques Mandé Daguerre |
Kdy? francouzský vynálezce Daguerre 19. srpna 1839 při?el se svým objevem získání obrazu na citlivé vrstvě jodidu stříbrného, začaly se psát nové dějiny světového umění. Av?ak před pár lety byl v deníku Le Monde zveřejněn obrázek, který zamotal hlavu mnoha vědcům. Zdá se, ?e první portrétní daguerrotypie je o dva roky mlad?í, ne? předpokládali.
|
Kancléř Metternich si daru nále?ité vá?ila vlastnoručně na zadní stranu poznamenal, ?e
mu Daguerre tuto daguerrotypii věnoval je?tě před zveřejněním svého objevu
|
Louis Jacques Mandé Daguerre (1787-1851). má samozřejmě velké zásluhy na moderní metodě, která dostala jméno daguerrotypie. Nesmíme ale zapomínat ani na jeho krajana Josepha Nicéphora Niepceho, který u? o dvanáct let dříve zhotovil nejstar?í snímek. Ten v?ak je?tě vy?adoval několikahodinovou expozici, a bylo tedy třeba hledat jiné ře?ení. Spolupráce s autorem populárních diorámat Daguerrem měla nový způsob zobrazování skutečnosti v co nejkrat?í době dovést k dokonalosti. Oba géniové začali společně pracovat na odli?né technologii, ale slibný vývoj zastavila v roce 1833 Niepceho smrt. Jeho kolega musel pokračovat sám. Daguerre nakonec uspěl a jeho postup se stal základem dne?ní fotografie.
O POKLAD NA BLE?ÍM TRHU
Mezi odborníky z celého světa se rázem rozpoutala honba za Daguerrovými obrázky. tím star?í, tím vzácněj?í. U? léta například panuje mezi členy věhlasné americké Daguerrian Socíety a francouzskými experty spor, která portrétní daguerrotypie je vlastně nejstar?í.
|
Snímek záti?í v Doguerrově ateliéru z roku 1839 patří mezi nejvzácněj?í daguerrotypie. Je ale opravdu nejstar?í fotografií na světě? |
Hodně oleje do ohně přilil jistý francouzský ??astlivec jménem Marc Pagneux. V roce 1989 si r paří?ském ble?ím trhu koupil fotografický portrét mu?e, kterým je nejspí?e malíř Nicolas Huet. Celých deset let Pagneux svůj úlovek tajil, a? se v roce 199 pochlubil deníku Le Monde. Zjistilo se, ?e podobizna pochází z roku 1837, a právě toto datum zamotalo hlavy evropským i zámořským badatelům. Do té doby se toti? svorně domnívali, ?e první portrétní daguerrotypie je o celé dva roky mlad?í.
Pan Pagneux se ?ádných sporů účastnit nemusí. Zatímco před lety v bazaru u Porte de Vanves investoval pouhých 150 dolarů, nyní má jeho malý obrázek hodnotu milion dolarů.
KANCLÉŘ HRDÝM SBĚRATELEM
0 čestné místo mezi nejstar?ími světovými fotografiemi se hlásí také dva exponáty z českých sbírek. Pra?ské Národní technické muzeum vlastní původní vynálezcovu daguerrotypii - obrázek Královského paláce v Paří?i z roku 1840. Ten je samozřejmě velice vzácný,, ale přesto významem zaostává za druhou raritou vystavenou ve stálé expozici dějin fotografické techniky. Dobový snímek záti?í v uměleckém ateliéru pochází z roku 1839 a sám Louis Jacques Mandé Daguerre na něj připsal vlastnoruční věnování rakouskému kancléři Metternichovi.
|
Dal?í rarita v českých sbírkách: snímek Královského paláce v Paří?i pořídil Daguerre v roce 1840 |
Obrázek pochází ze sbírek kyn?vartského zámeckého muzea, odkud byl dlouhodobě zapůjčen do pra?ské expozice. Řadí se mezi nejvzácněj?í daguerrotypie na světě, Kancléř Metternich si na zadní stranu hrdě poznamenal, ?e mu Louis Jacques Mandé Daguerre tuto daguerrotypii věnovat dokonce je?tě před zveřejněním svého objevu.
ZÁJEM O ČESKÝ UNIKÁT
Je jasné, ?e si v Kyn?vartu svého unikátního exponátu nále?itě vá?í. U? v roce 1856 ho tehdej?í kustod Metternichova zámeckého muzea profesor Paul Rath zařadil do katalogu jako No. 760. ?Je to zajisté neobyčejně cenný obraz, kterým se započala nedohlédnutelná řada uměleckých vyobrazení a nanejvý? úspě?ných výzkumů," pí?e profesor Rath.
|
Zámek v Kyn?vartu u? opět v plné kráse. Vzácný obrázek z jeho sbírky se vrátí zpět do expozice a? v roce 2008. |
Vzácná daguerrotypie se v roce 1985 přestěhovala do Prahy z důvodu rozsáhlé rekonstrukce kyn?vartského zámku. Dlouho se zdálo, ?e u? se nikdy nevrátí, proto?e záchrana zchátralého objektu byla stále v nedohlednu. Dnes je zámek v Kyn?vartu opět zpřístupněn veřejnosti a vrátily se v?echny předměty z jeho sbírek. Jen na Metternichovu cennou fotografii si budou muset náv?těvníci počkat a? do roku 2008.
Ministerstvo kultury zatím ukládá na stále rostoucí hromadu lukrativní nabídky od světových sběratelů a galerií. Poslední nabídka zněla na milion dolarů.
