ZÁMEK Z JEVI?TĚ

Neuschwanstein

    Pokud by se konala soutě? o nejromantičtěj?í stavbu světa, byl by vá?ným uchazečem o prvenství zámek Neuschwanstein v Bavorských Alpách. Jeho ?tíhlé vě?e se vypínají do vý?e a fotografové z celého světa nelitují námahy, aby z okolních lesů pořídili ten neú?asněj?í záběr. Neobvyklý projekt se v?ak stal pro krále nakonec osudným.

Neuschwanstein

    Pohádková stavba nad divokou soutěskou říčky Pollak je uskutečněným snem bavorského vládce Ludvíka II.. (1845-1886). Svět získal Neuschwanstein nejen díky jeho bezedné pokladnici a architektonickým schopnostem. Zásluhu na vybudování křehkého a kouzelného zázraku má předev?ím hudba. Nebýt skladatele Richarda Wagnera, statisíce turistů by dnes musely hledat náhradní trasu pro své výlety.

Král Ludvík II

KRÁSNĚJ?Í NE? WARTBURG  
    Ludvíkovi bylo ?estnáct let, kdy? 2, února 1861 poprvé usly?el operu. Wagnerův Lohengrin se stal jeho ?ivotní láskou. Pověst o rytíři plavícím se ve člunu ta?eném labutí mladému princovi učarovala. Následník trůnu po?ádal otce Maxmiliána II.., aby skladatele pozval k bavorskému dvoru, a kdy? Richard Wagner opravdu dorazil, Lohengrin se hrál jen pro Ludvíka. Přesto?e byl německý libretista o dvaatřicet let star?í, zrodilo se mezi nimi přátelství na celý ?ivot.

Wartburg

    Kdy? pak v osmnácti letech usedl princ na bavorský trůn, mohl začít uskutečňovat své sny. Kromě lásky k opeře naplňovala mladého vládce je?tě jedna vá?eň - touha stavět nádherné paláce. U? jeho dědeček si kdysi pov?iml, ?e ?estiletý chlapec doká?e z dětské stavebnice vytvořit překvapivě komplikované budovy. Nyní nastal čas začít pracovat s opravdovým stavebním materiálem.

Skladatel Richard Wagner svými operami inspiroval bavorského panovníka

    V roce 1867, tři roky po své korunovaci, nav?tívil Ludvík gotický hrad Wartburg. Právě zde se rozhodl, ?e i on musí mít svůj zámek. Stavba, která brzy začala vznikat na místě zříceniny staré hlásky na skalnatém srázu nad řekou Pollak, Wartburg daleko překonala.

Pohádkový výhled

TŘI OPERY V JEDNOM
    Na zámku Neuschwanstein je vidět, ?e není výtvorem ?ádného tuctového stavitele. Mladý král toti? po?ádal o architektonický návrh jevi?tního výtvarníka bavorského dvorního divadla Christiana Janka. I on miloval operu a Wagnerova hudební díla romantické kulisy přímo vy?adovala.

Jeden z pohledů

    Nev?ední stavba jako by vypadla z jevi?tě některé z významných evropských operních scén. Plán nádvoří vychází z dekorace z druhého jednání lohengrina, nastudovaného v Antverpách. Slavná Síň pěvců se zase nechala inspirovat operou Tannháuser. Zakomponovat do celkové podoby zámku se ale podařilo i tematiku dal?í Wagnerovy opery Parsifal. Trůnní sál na Neuschwansteinu je uskutečněnou Ludvíkovou představou o Síni svatého grálu ze sídla krále Parsifala.

Trůnní sál

STÁTOTVORNI MINISTŘI
    Romantické sídlo je tak krásné mimo jiné i proto, ?e Ludvík I(, mu věnoval ve?keré dostupné prostředky a povolával ty nejlep?í řemeslníky, malíře, sochaře či řezbáře. Králova záliba ve stylech minulých dob mu ale nebránila vybavit budovu moderním systémem vytápění a kuchyně se mohla dokonce pochlubit studenou i teplou vodou.

Pohled

    Posedlost zámkem snů se v?ak Ludvíkovi stala osudnou. Stavba ho natolik pohltila, ?e byl panovníkem u? jen podle jména. Jeho ministrům začala docházet trpělivost, a kdy? zvá?ili i některé dal?í Ludvíkovy výstřednosti včetně půlnočních projí?děk po okolí v pozlacených saních, prohlásili krále za blázna a internovali ho na zámku Berg u Starnperského jezera. Netrvalo dlouho a právě v jeho vodách se na?lo Ludvíkovo mrtvé tělo. Okolnosti jeho smrti se nikdy nepodařilo dostatečně vysvětlit.

Kouzelný pohled

    ?A? zemřeme, na?e dílo bude je?tě dlouho zářným příkladem pro budoucí generace;' napsal jednou Ludvík nad?eně svému příteli Wagnerovi. Přesto?e sám skončil neslavně, Neuschwanstein v Bavorských Alpách stojí dál a ?íří slávu svého tvůrce.