Malé mno?ství vína sni?uje riziko srdečních onemocnění.

Denní pití malého mno?ství bílého nebo červeného vína výrazně sni?uje riziko vzniku nemocí srdce a krevního oběhu.

Jedním z důvodů je významné oslabení hladiny fibrinogenu v krvi, který ovlivňuje tvorbu krevních sra?enin a vznik srdečního infarktu. "Zvý?ení fibrinogenu v krevním séru zvedá riziko srdeční příhody a? o 84 procent," řekl dnes v Brně na konferenci Víno a zdraví Milan ?amánek z Fakultní nemocnice v Praze-Motole.

Podle něj u? nyní není pochyb o tom, ?e pití malého mno?ství alkoholu doká?e sní?it riziko aterosklerózy o 30 a? 80 procent. Za malou dávku se přitom pova?uje 20 a? 40 gramů alkoholu, u ?en by neměla přesáhnout 20 a? 30 gramů denně. ?eny toti? mají podle výzkumů ve srovnání s mu?i třetinu aktivity příslu?ného enzymu, který doká?e alkohol roz?těpit.

"Účinnou látkou sni?ující riziko infarktu se zdá jednoznačně být samotný alkohol," prohlásil ?amánek. Příznivý účinek toti? vědci a lékaři prokázali nejen u vína, ale také u vodky, whisky, ginu, piva i u různých alkoholických koktejlů a drinků. Teorie o lep?ím účinku červeného vína, takzvaný francouzský paradox, nyní ji? neobstojí, doplnil kardiolog.

Jak je známo, sni?uje pití alkoholu aktivitu sympatického nervového systému a tepovou frekvenci. To sni?uje riziko úmrtí. Alkohol také příznivě ovlivňuje pocity osamělosti, deprese či ?patné spaní. Pijáci malého mno?ství vína v?ak mají navíc lep?í ?ivotní styl, který se projevuje omezováním kouření, poklesem tělesné hmotnosti i vysokého krevního tlaku, míní lékař.

Mechanismus příznivého působení vína na kardiovaskulární choroby není zdaleka objasněn. Nejdůle?itěj?í roli v?ak hrají zvý?ená hladina takzvaného "hodného" HDL cholesterolu, ovlivnění aktivity krevních destiček i účinek na zánětlivé změny. "Velmi významným faktorem je v?ak celkový ?ivotní styl a s tím spojený region, ve kterém ?ijeme," uzavřel ?amánek.